Emise oxidu uhličitého z ropy, zemního plynu a uhlí, které oteplují planetu, se podle středečního předběžného výzkumu letos zvýšily na novou rekordní hodnotu, což nenasvědčuje tomu, že by se svět od fosilních paliv odklonil.
Státy, které se letos sešly v Ázerbájdžánu na krizových jednáních OSN o klimatu, se zavázaly k odklonu od fosilních paliv a k omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální době. Aby mohlo být tohoto cíle dosaženo, je třeba v tomto desetiletí výrazně snížit globální znečištění oxidem uhličitým. Nová zjištění mezinárodního týmu vědců v rámci projektu Global Carbon Project však ukázala, že emise ropy, plynu a uhlí nadále rostou.
Výzkum zjistil, že aby byl cíl 1,5 °C realizovatný, musel by nyní svět dosáhnout nulových čistých emisí CO2, a to do konce roku 2030 – tedy mnohem dříve, než většina zemí v současnosti plánuje. Vědci uvedli, že obnovitelné zdroje energie a elektromobily sice pomáhají vytlačovat některá fosilní paliva, ale růst emisí z plynu a ropy v letošním roce je i přesto rekordní. Glen Peters, ředitel výzkumu v Centru pro mezinárodní výzkum klimatu v Oslu, uvedl, že svět je „frustrujícím způsobem blízko“ vrcholu emisí z fosilních paliv:
„Obnovitelné zdroje energie silně rostou, elektromobily silně rostou, ale stále to prostě nestačí.“
Podle předběžných zjištění vzrostou celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v roce 2024 oproti loňsku o 0,8 %, a dosáhnou tak rekordní hodnoty 37,4 miliardy tun. Výzkum však vychází z měsíčních údajů a prognóz do konce roku, a proto může být mírně vyšší nebo nižší než současné odhady. Autoři studie dále uvedli, že k nárůstu emisí přispěly především vyšší koncentrace oxidu uhličitého produkovaní v Indii či nárůst v mezinárodní letecké přepravě. Naopak v rámci EU a USA emise klesají. V Číně, která se na celkových emisích podílí téměř jednou třetinou, se v roce 2024 předpokládá mírný nárůst emisí z fosilních paliv, a to v důsledku zvýšení znečištění CO2 z uhlí a plynu.
Vědci v hodnocení, které bere v úvahu současnou úroveň oteplování i budoucí účinky dalších skleníkových plynů, uvedli, že svět má k dispozici „rozpočet“ 235 miliard tun emisí CO2. Během následujících šesti let tak musí dojít k razantnímu poklesu produkce skleníkových plynů, aby bylo možné negativní vliv kompletně eliminovat.
Výzkum zjistil, že začínající technologie odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry a jeho trvalého ukládání, například do hornin, představují „zanedbatelný“ podíl na odstraňování CO2 ve srovnání s přírodními procesy, jako je zalesňování.
„Je to střízlivý varovný signál, že svět zjevně nepostupuje dostatečně rychle, aby snížil emise uhlíku,“ řekl Graham Gordon, vedoucí globální advokacie ve společnosti Christian Aid. „Evropa a USA dosáhly vítaného pokroku, ale vzhledem k tomu, že rok 2024 bude podle odhadů nejteplejším rokem v historii, nikdo nemůže usnout na vavřínech.“
Podle OSN je rok 2024 na dobré cestě k tomu, aby byl o více než 1,5 °C teplejší než předindustriální průměr, ačkoli to neznamená bezprostřední porušení klimatického cíle, který měří teploty v průběhu desetiletí. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, jehož energeticky bohatá země hostí klimatické rozhovory COP29, v úterý zopakoval, že trvá na tom, že ropa, plyn a další přírodní zdroje jsou „darem od Boha“.