Ačkoli jejich jména možná neznáte, protože se se společností před několika lety rozešli, Larry Page a Sergey Brin změnili dějiny moderní výpočetní techniky díky svému velkému výtvoru: Googlu. Poté, co se oba stali miliardáři, tráví většinu času budováním své soukromé sbírky obřích letadel, ale Page se dostal na titulní stránky novin nejvíce díky konfliktům, jako byl ten, který měl s Elonem Muskem. Ačkoli se však Brin drží spíše stranou, rád analyzuje současné dění ve společnosti Google, když hovoří o tom, jaké podmínky by musely být splněny, aby bylo dosaženo AGI.
Obecně řečeno, AGI se týká obecné umělé inteligence, tedy podmínky schopné vytvořit umělou inteligenci, která uvažuje a svou funkčnost přirovnává k funkčnosti člověka. V důsledku toho o ni usiluje mnoho společností, protože dosažení tohoto stavu jim umožní překonat své konkurenty. Nicméně, jak Ars Technica Brin se domnívá, že tento záměr bude mít velkou lidskou cenu. Důvod? Podle něj není možné dosáhnout AGI, pokud zaměstnanci nepracují 60 hodin týdně.
Brin se domnívá, že Google má nejlepší pozici
Podle Brina je rozhodnutí společnosti Google změnit politiku hybridní práce dokonalé, protože je přesvědčen, že vzestup AI je spojen s užší spoluprací mezi zaměstnanci. Sám Brin se proto vrátil do kanceláře a vyzval zaměstnance, aby šli v jeho stopách a zajistili, že Google vyhraje „závod o AI.“ Jeho postoj byl však hojně kritizován nejen kvůli jeho odporu k práci na dálku, ale také proto, že se domnívá, že optimálním bodem produktivity je práce 12 hodin denně po dobu pěti dnů v týdnu.
Kromě toho Brin tvrdí, že Google je díky svému týmu programátorů a datových vědců nejlepší společností pro dosažení AGI. Proto prosazuje používání nástrojů AI společnosti (viz například Gemini), a přestože již nemá výkonnou moc, jeho vliv je ve společnosti významný. Z tohoto důvodu, i když je pro změnu politiky práce tváří v tvář, Sundar Pichai (současný generální ředitel společnosti Google) stále vede společnost, a proto diktuje, co zaměstnanci dělají a co ne.