Povodně, které přišly do České republiky loni v září, jsou pro některé Čechy stále velkým problémem. Občany postižené touto živelnou pohromou trápí stále vysoušení domovů a chladné počasí tomu vůbec nepomáhá, naopak situaci ještě zhoršuje.
Na mnoha místech v České republice padaly nelichotivé rekordy ve výškách vodních hladin, průtoku, spadlých srážek. Nejvíce postiženým krajem byl kraj Moravskoslezský, ve kterém došlo k velkým škodám v oblastí Jeseníků, Opavska a Bohumína. Ničivé povodně způsobily značné škody na infrastruktuře, došlo k poničení elektrického vedení, přívodu vody. Poničené jsou také mosty, silnice a další. Oprava všech poškození v některých oblastech zabere několik let.
Vysoušení domů po záplavách
Pro majitele domů, které byly zasaženy ničivými záplavami, je nyní nejdůležitější vysušit všechny podlahy a zdiva, až potom je možné začít s rekonstrukcí. Pokud by se tento proces uspěchal, tak by se začaly vytvářet plísně a nová zdiva a fasády by se opět poničily. Prvním krokem je správné větrání, hlavně ve dny kdy je teplo a nízká vlhkost vzduchu. Během chladného počasí a vysoké vlhkosti vzduchu se nedoporučuje větrat, jelikož zdivo by mohlo nasáknout další vlhkost.
Vysoušeče vzduchu jsou klíčovým nástrojem v boji proti vlhkosti. Používány jsou také odvlhčovače vzduchu. Během povodní bylo narušeno vedení elektrického proudu, a proto bylo nutné používat elektrocentrály. Které vytvářejí elektrickou energii nejčastěji za použití fosilních paliv, jejich provoz je tedy značně nákladný.
Související článek
Roční období hraje proti majitelům nemovitostí
Přesto, že září a říjen roku 2024 byly poměrně teplé měsíce, tak ani to pro mnohé nestačilo a rychlý nástup zimy vše zkomplikoval. Vysoušení zdiva trvá v některých případech i za použití techniky několik měsíců. Provoz elektrocentrál a vysoušečů je velmi energeticky náročný. Kromě výdajů za energie je nutné započítat také náklady na zapůjčení techniky nebo rovnu nákup. V mnoha případech však pomohly obyvatelům zasažených oblastí hasiči a města.
Největší škody vznikly na poškozeném vybavení domů, autech a následných opravách domů a nákupu nového nábytku. Nákup čistících prostředků a uklízecích pomůcek se pro mnohé rodiny vyšplhal do několika tisíců korun. Díky finančním darům z veřejných sbírek se podařilo mnohým lidem opět zařídit a opravit své domovy. Velice důležitá byla také práce dobrovolníků, kteří pomáhali s odklízením škod po povodních. S výraznou vlnou solidarity pomáhaly také potravinové banky, výjimkou není ani darovaný nábytek do postižených lokalit.