Daniel Deudney před rokem publikoval společně s Brianem Patrickem Greenem studii, v níž varoval, že technologie používané pro planetární obranu by mohly být použity i jako nástroje ve vojenském konfliktu.
Koncem loňského roku miliardář Elon Musk prohlásil, že kosmická loď SpaceX dosáhne Marsu do dvou let, a nedávno prohlásil, že humanoidní robot Optimus společnosti Tesla přistane na rudé planetě také někdy v roce 2026. Takováto oznámení nás vedou k obnově různých teorií o nebezpečí vesmírného výzkumu a jednou z nejuznávanějších je teorie odborníka Daniela Deudneyho, který tvrdí, že může vyprovokovat státy k vytvoření katastrofických konfliktů.
Jak Deudney vysvětluje ve své knize Dark Skies (Temné nebe), která vyšla v červnu 2020, řešením, jak tomu zabránit, je „zvrátit, regulovat a vzdát se většiny našich lidských aktivit ve vesmíru“ během několika příštích století. Podle Deudneyho platí, že čím více toho ve vesmíru děláme, „tím větší je pravděpodobnost, že státy vytvoří katastrofické konflikty“.
Související článek
V této souvislosti Deudney ve své knize o výzkumu vesmíru uvedl také následující:
„Vyhnout se civilizační katastrofě a vyhynutí druhů nyní závisí na tom, zda rozeznáme, co nedělat, a pak zajistíme, aby se to nedělalo.“
Nakonec Daniel Deudney ve své knize tvrdí, že výzkum vesmíru přišel příliš brzy a že bychom tento proces měli zvrátit, dokud na něj nebudeme připraveni. Vysvětluje, že je sice pravda, že určitou formu planetární obrany proti dopadům asteroidů můžeme potřebovat, ale měla by být omezena, aby se z ní nestala zbraň.
Jak ukazuje nedávná zpráva Science Alert filozofa Tonyho Milligana, Daniel Deudney, profesor politologie na Johns Hopkins University v USA, před časem varoval, že technologie používané k obraně Země nám mohou nejen umožnit zabránit dopadu asteroidu na naši planetu, ale mohou se stát i nástrojem ve vojenském konfliktu. To by mohlo vést přesně k tomu, čemu chceme zabránit, protože by to mohlo skončit naváděním asteroidů na Zemi.
Vývoj vesmírných technologií pro vojenské účely by navíc mohl vyvolat nové závody ve zbrojení ve vesmíru. To přispívá k obavám z militarizace vesmíru, která je již předmětem diskusí v mezinárodním společenství. Podle Smlouvy o kosmickém prostoru z roku 1967 by měl být vesmír využíván výhradně k mírovým účelům, ale technologický pokrok a současné geopolitické napětí by mohly tuto zásadu zpochybnit.
Na druhou stranu někteří odborníci tvrdí, že průzkum vesmíru může přinést významné výhody, jako je vývoj nových technologií, vytváření ekonomických příležitostí a možnost nalezení cenných zdrojů na jiných planetách. Deudney však trvá na tom, že tyto potenciální přínosy by neměly zastínit rizika spojená s rozšiřováním lidské činnosti ve vesmíru.
Závěrem lze říci, že průzkum vesmíru sice slibuje vzrušující průlomové objevy a objevy, ale zároveň představuje etické a bezpečnostní výzvy, které je třeba pečlivě zvážit. Deudneyho vize nás vybízí k zamyšlení nad rovnováhou mezi lidskými ambicemi a globální odpovědností a připomíná nám, že rozhodnutí, která dnes učiníme, mohou mít trvalý dopad na budoucnost lidstva.