Změny by neměly žádný reálný efekt, ale ukazují sílu této infrastruktury.
Čína je jedním z největších investorů do infrastruktury, vytvořením nejdelšího mostu na světě to dala jasně najevo, ale vyvíjí také rekordní tunelové mosty. Nyní však probíhá gigantický projekt, nová Velká čínská zeď, v tomto případě však vodní.
Jedná se o největší komplex vodních elektráren na světě na řece Yarlung Zangbo mezi Tibetem a Indií. Jeho úkolem je vyrábět třikrát více energie než největší stávající přehrada na světě, rovněž v Číně, přehrada Tři soutěsky.
Megastruktura s titánskou kapacitou
Tato nová infrastruktura, jejíž náklady se odhadují na 137 miliard dolarů (v přepočtu 3,4 bilionů korun), bude schopna vyrábět energii pro 300 milionů lidí, což odpovídá téměř třetině čínské populace. Jak uvedl deník South China Morning Post, výkon přehrady Tři soutěsky se ztrojnásobí.
Tento přehradní komplex překoná z hlediska kapacity výroby energie všechny stávající přehrady na světě. Stojí za zmínku, že přehrada Tři soutěsky již demonstrovala svou sílu tím, že díky obrovské mase uložené vody způsobila mírné změny v zemské rotaci. Nová přehrada by mohla tento efekt zopakovat a pohybovat planetou nepostřehnutelně, ale měřitelně, stejně jako tomu bylo v minulosti. Nakonec bude ještě větší.
V každém případě jsou tyto výkyvy v rotaci Země minimální, ale dokládají gigantičnost jejího stvoření. Na život na Zemi to nemá žádný skutečný vliv. Navíc se stále jedná o projekt, který ještě nepoložil ani první kámen, budeme si muset počkat, protože pro něj neexistuje žádný časový plán a očekává se, že více bude známo v příštím pětiletém plánu země.
Geopolitické obavy
Oblast, kde má být přehrada postavena, je navíc seismicky aktivní, což pro projekt představuje další velký problém. Čínské úřady však tvrdí, že provedly rozsáhlé geologické studie, aby zajistily bezpečnost stavby a minimalizovaly rizika v případě zemětřesení, která by mohla být pro tak gigantickou stavbu, jako je uvažovaná, fatální. Čína ukazuje svou sílu v oblasti rozvoje infrastruktury na impozantní úrovni.
Indie vyjádřila obavy z dopadu, který by megastavba mohla mít na její území, protože do země vtéká řeka Jarlung Zangbo, která se stává řekou Brahmaputra. Kontrola Číny nad tokem vody by mohla přímo ovlivnit indické komunity, které jsou na tomto zdroji závislé, a vztahy mezi oběma zeměmi nejsou vždy nejpřátelštější, pravidelně dochází k hraničním sporům.
Výběr řeky Yarlung Zangbo není náhodný. Její zeměpisná poloha má velký přirozený spád, který je důsledkem strmého reliéfu a který umožňuje plně využít hydroenergetický potenciál vody tekoucí z Tibetu do Indie. Jedná se o skutečně hornatou oblast, takže tento potenciál bude využit k zásobování milionů lidí energií.