Jako lidé vždy analyzujeme a pozorujeme, jak fungují ostatní věci kolem nás, ale často se nezamýšlíme nad tím, jak fungují naše vlastní myšlenkové pochody. Vědce, výzkumníky a filozofy již dlouho zajímá lidský mozek a to, jak rychle či pomalu myslíme nebo zpracováváme informace.
Nový objev poskytl informace a vhled do toho, jak rychle zpracováváme své okolí. Tento výzkum není spojen s umělou inteligencí (AI) ani rychlostí světla. Vychází to pouze z přirozené funkčnosti lidského mozku. Tyto objevy poukazují na úžasnou složitost lidského mozku a zpochybňují naši představu o tom, jak rychle zpracováváme informace a rozhodujeme se.
Jak se měří rychlost myšlenky
Podle nedávné studie, která zkoumala rychlost, jakou lidský mozek zpracovává informace, nejsme tak intelektuálně rychlí, jak bychom si možná rádi mysleli. Ve skutečnosti studie ukazují, že orgán zpracovává vědomé informace přibližně rychlostí 10 bitů za sekundu. Nicméně vzhledem k tomu, že počítače jsou schopny provádět biliony operací každou sekundu, jak je to možné?
Podle výzkumů je to způsobeno naším vnitřním zpracováním myšlenek v jednom souboru, což zpomaluje zpracování informací a vytváří omezení v kapacitě našeho myšlení. Tento odhad byl umožněn díky pokročilým metodikám a technologiím. Je docela legrační, že jsme si dlouho mysleli, že náš mozek funguje velmi rychle.
To je v příkrém rozporu s tím, jak funguje periferní nervový systém, který je mnohonásobně rychlejší než náš skromný desetibitový kognitivní počítač a paralelně shromažďuje smyslová data rychlostí gigabitů za sekundu. Neurobiologové Markus Meister a Jieyu Zheng z Kalifornského technologického institutu jsou tímto rozporem mezi rychlostí zpracování a smyslovými vstupy poněkud zmateni.
Důsledky pro každodenní život
Jedno víme jistě: náš mozek nemůže konkurovat strojům, jako jsou počítače, nicméně připisuje si pozitivní faktory, které nám pomáhají pozorovat a chápat naše okolí a vztahy s lidmi. Tato rychlost nám pomáhá činit složitá rozhodnutí, chápat pojmy a učit se novým dovednostem, jako je čtení, psaní, a dokonce i řízení. To vše se děje v rámci 60 bitů za sekundu, která je omezená ve srovnání s počítači.
Studie také zdůrazňuje rozdíly mezi vědomým a nevědomým zpracováním dat. Naše nevědomá mysl může fungovat rychleji a řídit funkce, jako je dýchání a regulace srdečního tepu, které probíhají automaticky, zatímco vědomé myšlení je pomalejší. Díky tomuto dvourychlostnímu mechanismu dokáží lidé bez námahy skloubit myšlení vyššího řádu s přežitím.
Proč jsou mylné představy zpochybněny objevem
Před tímto objevem jsme vždy měli své představy či představy o mozku a procesu myšlení. Teprve s rozvojem technologií a záměrným poznáváním mozku si vědci uvědomili, že jde o něco víc. Můžeme se například ptát, jak je možné, že jsou počítače rychlejší než náš mozek, když je vynalezli lidé pomocí svého mozku a inteligence?
To jsou některé z mylných představ, které tento objev zpochybňuje. Pravda, kterou tato studie odhalila, nabízí vyvážený pohled: ačkoli lidé možná nevstřebávají informace tak rychle jako počítače, naše mozky jsou lepší v paralelním zpracování a přizpůsobivém řešení problémů, což jsou dvě schopnosti, které stroje ještě zcela neovládly.
Mohl by technologický pokrok propojit omezené zpracování lidského mozku s paralelním zpracováním počítačů, což by nám umožnilo požadovat od našich mozků více, než je v současnosti omezeno? Pochopení evoluce lidského mozku nám může pomoci navrhnout umělou inteligenci, která by lépe napodobovala naši jedinečnou neuronovou architekturu.