Rozsáhlý nález oceánského smetí spolu s pozorováním historických tvorů vyvolal všeobecné obavy. Vědci vedou naléhavou výzvu k současným ochranným opatřením pro tato zranitelná prostředí.
Mořské odpadky se vyvinuly v kritický celosvětový problém, a to i v těch nejodlehlejších oblastech oceánu. Vědci odhalili znepokojivé množství odpadu během své vědecké expedice do Calypso Deep, nejhlubší oblasti Středozemního moře. Vědci, kteří zkoumali oblast v hloubce 5 km, odhalili 167 předmětů, z nichž 148 se ukázalo být mořským odpadem. Tento objev dokládá úplný rozsah lidského vlivu na oceánské prostředí, protože každé místo čelí znečištění.
Objevená vysoká koncentrace odpadků v hlubokomořském prostředí silně zvyšuje naše obavy. Mořské odpadky ohrožují ekosystémy nákladným poškozováním živočichů, toxickým znečištěním vody a ničením přírodních stanovišť. Akademické instituce nemohou provádět úklidové operace v hlubinách Calypso, protože v Řeckém příkopu se provádí operace s odpadem na předmětech, které přenášejí oceánské proudy. Na základě těchto výsledků šetření vědci dokazují, že je naléhavě nutné zajistit řádné nakládání s odpady a přísnou environmentální politiku.
Vzácné starověké druhy žraloků tam, kde by je nikdo nečekal
Během vědecké expedice Schmidtova oceánského institutu na Fénixových ostrovech se objevil vzácný žralok tuponosý šestihlavý. Odborníci klasifikují tohoto starobylého žraloka pomocí obou názvů žralok kravský a žralok tuponosý šestibřichý. Jedná se o jeden z nejstarších novodobých druhů žraloků. Pozorování tohoto konkrétního žraloka představovalo zásadní vývoj, protože vědci chtěli tohoto záhadného tvora pozorovat v jeho přirozeném prostředí. Vědci díky tomuto objevu objevili zákonitosti hlubokomořské rozmanitosti a potřebu ochrany pobřežního prostředí.
Evoluční znaky, které odlišují žraloka tuponosého šestihlavého od ostatních druhů, jej činí jedinečným. Tento druh žraloka si zachoval šest žaber po celém těle, zatímco většina žraloků si zachovává pouze pětižaberní štěrbiny, které pocházejí z podmínek mořského prostředí z minulosti. Tito žraloci přežívají v hloubkách přesahujících 100 metrů. Mladí žraloci se zdržují v mělčinách, zatímco dospělí žraloci dávají přednost hlubokým vodám, což vede k menšímu počtu setkání s lidmi.
Jak lidé ohrožují život v moři a co s tím lze dělat
Lidská činnost je zodpovědná za objevy znečištění hlubin a nálezy neobvyklých druhů v hlubokomořských oblastech. Hluboké zóny oceánů vykazují okamžitou potřebu zlepšení postupů nakládání s odpady, protože se v nich hromadí odpadky. Mořské odpadky negativně ovlivňují životní prostředí, lidé však mohou tyto dopady minimalizovat používáním menšího množství plastů, lepšími recyklačními technikami a blokováním distribuce odpadků.
The two divers in this video (Hudson Pinheiro and I) never saw the massive Sixgill Shark hovering above us. We were distracted chasing a beautiful fish. This is how most shark encounters go, sharks see you, you don't see them, nothing happens. #SharkAwarenessDay #SharkWeek pic.twitter.com/eAi35Yk8VO
— Luiz Rocha, PhD (@CoralReefFish) July 14, 2021
Výzkum na ochranu mořských stanovišť nabyl na naléhavosti, protože vědci v těchto hloubkách objevili žraloka tuponosého šestibřichého. Hlubokomořské ekosystémy jsou závislé na dávných pozůstatcích, protože tito tvorové zaplňují vrcholové postavení v potravním řetězci a zároveň udržují životně důležité funkce v ekosystému. Stav našich oceánských vod se stává viditelným díky pozorování těchto druhů, zatímco jejich stanoviště potřebují přímou ochranu, aby se udrželo jejich prostředí. Ochrana hlubokomořských oblastí před znečištěním životního prostředí a nadměrným rybolovem zajišťuje přežití pozoruhodných druhů.
Nová naděje na záchranu hlubokomořského života
Tichý oceán poskytuje nejnovější důkazy, které dokazují, že potřebujeme neustálý výzkum a metody ochrany přírody. Poznatky o účincích mořských odpadků umožňují vědcům vytvářet praktická řešení proti znečištění. Pozorování vzácných a starých mořských organismů poskytuje vědcům důležité poznatky o historii oceánského prostředí. Nové významné finanční prostředky a celosvětová spolupráce jsou nezbytné pro rozvoj současného výzkumu a obranných aktivit v oblasti mořských věd.
Hlavním cílem ochrany přírody by měla být ochrana hlubokomořského prostředí a jeho mořských obyvatel. Ochranná opatření, jako je vytváření chráněných mořských zón, musí být kombinována s pravidly pro kontrolu škodlivých lidských činností. Zodpovědné chování k oceánům do značné míry závisí na kolektivním povědomí veřejnosti.