Zatímco Yellowstone je středem pozornosti, když se objeví otázka supervulkánů, vědci se zaměřují na jiného kalifornského behemota.
Kaldera Long Valley v severní Kalifornii se probouzí a vědci ji monitorují. Tento supervulkán, jehož poslední výbuch se odehrál zhruba před 100 000 lety, sice nesměřuje k dalšímu monstróznímu výbuchu, ale to, co se s ním děje, neleží zrovna v klidu.
Dávná erupce pohřbila Los Angeles
Kaldera Long Valley zahrnuje rozsáhlou kalderu ze supererupce před zhruba 760 000 lety, během níž došlo k vytlačení Bishopského tufu a vytvoření kaldery o rozměrech 10 krát 20 kilometrů. Supererupce zpustošila oblast natolik, že moderní město Los Angeles existovalo pod kilometr silnou vrstvou popela. V současnosti kaldera pokrývá horké prameny, fumaroly a rozsáhlý geotermální systém, který pohání elektrárnu Casa Diablo a osvětluje 40 000 domácností.
All volcanoes in California were at normal background levels of activity last week. https://t.co/r5z5SQleUT This week, we explore how scientists have tried to take the temperature of the Long Valley Caldera: https://t.co/jTV7ci3wEg pic.twitter.com/701k0McC1u
— USGS VolcanoesSouvisející článek
(@USGSVolcanoes) April 2, 2024
Kaldera leží ve výšce 2 600 metrů nad zemí v okrese Mono. Skládá se z vulkanických hornin, od ryolitu po bazalty a byla vulkanicky nejaktivnější před 16 000 až 17 000 lety. Ve stejné oblasti poblíž vulkanicky aktivního místa ( podobného této sopečné činnosti) leží i město, které sousedí s městem Mammoth Lakes. Kaldera má vysoký potenciál ohrožení, pokud jde o aktivitu a záznamy.
Nový výzkum odhaluje, proč se sopka otřásá
Nová zpráva Kalifornského technologického institutu (CIT) identifikuje ochlazování kaldery v Long Valley, které má za následek deformaci půdy a seismicitu. Ke sledování aktivity z hlediska pololetí a doby trvání byl použit 100 km dlouhý kus optického kabelu, který zaznamenal přibližně 2 000 seismických událostí. Záznam byl později převeden přes strojový algoritmus, který poskytl obraz kaldery a sopky pod ní ve vysokém rozlišení.
Studie dospěla k závěru, že seismická aktivita v oblasti je výsledkem ochlazování, nikoli ohřívání hlubokého rezervoáru magmatu. Plyny a kapaliny se dostávají na povrch a způsobují zemětřesení a nafukování. Povrch v čele magmatického rezervoáru pokrývá zpevněná čepička krystalizující horniny, která je důkazem ochlazování. Geofyzik Zhongwen Zhan říká: „Nedomníváme se, že by se v oblasti vytvářela další supererupce; ochlazování by však mohlo produkovat dostatek plynu a kapaliny k vyvolání zemětřesení a minierupcí.“
Vědci využívají nové nástroje ke sledování seismické aktivity
Kaldera Long Valley mátaké záznamy o značné seismické aktivitě. V 70. letech 20. století začal z kaldery vycházet řetězec zemětřesení, který způsobil, že půda zažívala epizody výrazného neklidu a docházelo k výbuchům a kolapsům. Frekvence v oblasti během května 1980 zahrnovala čtyři zemětřesení o síle 6 magnitud, což naznačuje schopnost seismicity vyvolat významná zemětřesení.
Americká geologická služba (USGS) kalderu pečlivě monitoruje a pomocí těsně rozmístěných pozemních přístrojů sbírá v reálném čase údaje pro sledování neklidu a vyhodnocování nebezpečí. Kaldera je stále tepelně aktivní, vyvěrá v ní mnoho horkých pramenů a fumarol a v posledních letech vykazuje výrazné deformace, seismicitu a další nepokoje.
Co bude dál?
I když se nepředpokládá, že by v blízké budoucnosti došlo v kaldeře Long Valley k supervulkanické erupci, neklid slouží jako připomínka neustále se měnící geologie Země. Ochlazování v magmatické komoře by také mohlo nadále způsobovat seismickou aktivitu a minierupce. Přesto se nepředpokládá, že by tato aktivita výrazně ohrozila obyvatelstvo v bezprostřední blízkosti. Budoucí výzkum se zaměří také na zlepšení monitorování. Tým Centra pro interoperabilitu a testování rozšíří pokrytí instalací 200 km dlouhého seismického kabelu, který bude monitorovat spodní části kaldery.
Probíhající nepokoje v kaldeře Long Valley jsou dobrou ukázkou mechanismů řízení sopečné činnosti. Nemusí skončit kataklyzmatem, seismicita a deformace půdy jsou dobrou připomínkou pro další sledování a výzkum. Deformace naznačují dynamický charakter zemské kůry (přečtěte si také o této sopečné činnosti) a nutnost interpretovat podpovrchové magmatické procesy. Díky pečlivému sledování těchto příznaků mohou vědci vytvářet prognostické modely a vyhodnocovat možná nebezpečí.