Naleziště, které se nachází v čínské provincii Hunan, by mohlo obsahovat až 1 000 tun vysoce kvalitního zlata a změnit světový trh s drahými kovy.
Bezprecedentní nález ve střední Číně otřásl světovým trhem s drahými kovy. Vědci objevili v hloubce dvou kilometrů ložisko zlata, které by mohlo obsahovat až 1 000 tun vysoce čistého zlata, což z něj činí jeden z největších objevů v nedávné historii a může změnit světový těžební průmysl.
China discovers world’s largest gold reserve worth Rs 6 lakh crore ($83 billion) in Hunan province. pic.twitter.com/bdc8tWGyd7
— Indian Tech & Infra (@IndianTechGuide) November 29, 2024
Mimořádné naleziště se nachází v čínské provincii Hunan, a podle zahraničních médií jde o nález v hodnotě přibližně 83 miliard dolarů (1,9 bilionukorun). První analýzy potvrzují výjimečnou kvalitu s výnosem až 138 gramů zlata na tunu vytěžené rudy. Tento výnos je výrazně vyšší než světový průměr, který činí přibližně 5 gramů na tunu, což podtrhuje význam tohoto objevu.
Poklad v neobvyklých hloubkách
Geologická služba provincie Hunan potvrdila existenci 40 zlatých žil výjimečné kvality v oblasti Pingjiang na severovýchodě regionu. Tato koncentrace značně převyšuje obvyklé standardy, neboť při běžné hlubinné těžbě je za vysoce kvalitní zlato považováno pouhých 8 gramů zlata na tunu.
„Mnoho navrtaných skalních jader vykazovalo viditelné zlato,“ uvedl prospektor Chen Rulin, jehož tým jen v již zmapovaných žilách identifikoval přibližně 300 tun zlata. Projekce založené na trojrozměrných modelech naznačují, že ložisko by mohlo sahat až do hloubky 3 kilometrů, což by mohlo znásobit celkové zásoby.
Pokud se tyto odhady potvrdí, překonalo by naleziště 900 tun jihoafrického dolu South Deep, který je v současnosti uznáván jako největší zásoba zlata na světě. Někteří odborníci však zůstávají skeptičtí ohledně možnosti vytěžit všechno toto zlato kvůli technickým problémům spojeným s hlubinnou těžbou. Těžba v takových hloubkách vyžaduje vyspělou technologii a pečlivý přístup, aby se předešlo ekologickým katastrofám a byla zajištěna bezpečnost pracovníků.
Tento objev posiluje již tak dominantní postavení Číny na světovém trhu se zlatem. Na začátku roku 2024 měla tato asijská země zásoby přesahující 2 000 tun a její těžební sektor představoval přibližně 10 % celosvětové produkce. Podle Světové rady pro zlato je Čína již více než deset let největším světovým producentem zlata, což jí dává významný vliv na světové ceny zlata.
Zlatá horečka pokračuje v řadě oblastí. Nedávno bylo oznámeno, že se kradou odznaky do automobilů Xiaomi SU7 Ultra poté, co se zjistilo, že obsahují pozlacení, zatímco vědci identifikovali bakterie schopné přeměňovat těžké kovy na zlato. Tento jev, známý jako biomining, je zkoumán jako potenciálně udržitelný způsob získávání zlata a dalších drahých kovů.
Navzdory staletím těžby toto zjištění ukazuje, že stále existují významné zásoby zlata, které je třeba objevit. Mezi odborníky pokračují debaty o tom, zda jsme dosáhli „vrcholu zlata“, ale toto naleziště je důkazem, že stále existují skryté poklady, které by mohly změnit podobu světového trhu s drahými kovy. Tento objev by mohl podnítit další průzkum v jiných oblastech světa, kde by pokročilé technologie mohly odhalit skrytá ložiska, která byla dříve nedostupná.