Miliardář Elon Musk patří k nejvýraznějším podporovatelům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nyní se ale mezi oběma mocnými muži začínají objevovat první trhliny. Proč?
Ke znovuzvolení do funkce amerického prezidenta dopomohl Donaldu Trumpovi i Elon Musk, a to sumou převyšující 250 milionů dolarů (v přepočtu 5,7 miliard korun), jíž podpořil jeho kampaň. Za nebývalou podporu získal kontroverzní miliardář odměnu v podobě postu v nově vzniklém ministerstvu pro efektivitu vlády. To má zakladatel společnosti Tesla vést. Tato aliance nicméně nyní získává první trhliny.
Pomyslným jablkem sváru se stává rozpočet. Musk požaduje bezprecedentní omezení. Federální výdaje by se podle jeho názoru mohly snížit o 2 biliony dolarů, tedy o téměř třetinu aktuálního ročního součtu.
Tím by ovšem Trumpova pravá ruka mohla poměrně významně pošramotit jeho dosavadní politiku: Novopečená hlava státu totiž přislíbila zajistit sociální zabezpečení a zachovat zdravotní péči bez škrtů. Stejně tak při srovnání s programem vládní kampaně z roku 2016 Donald Trump nyní podporuje dotování sektoru zdravotní péče.
Související článek
Elon Musk je rovněž kritický vůči narůstajícímu veřejnému dluhu a vyzval k opatřením, která by umožnila snížení rozpočtového deficitu. Stejnou rétoriku prosazuje teoreticky i Donald Trump. The Manhattan Institute však odhalil, že za čtyři roky Trump podepsal zákony a schválil exekutivní opatření, která během deseti let stála 7,8 bilionu dolarů. Ve skutečnosti totiž nový prezident požaduje větší ochranu hranic a spolu s tím i vyšší náklady na deportace a striktnější imigrační politiku.
Musk se od Trumpa odchyluje i pohledem na cla a ekologii
Muskova razantní úsporná opatření přitom podpořil i někdejší neúspěšný republikánský kandidát Vivek Ramaswamy. Tento muž se má na novém poradním orgánu, jenž si klade za cíl zvýšit efektivitu vlády, rovněž podílet. Ramaswamy prohlásil, že lze očekávat, že některé vládní agentury budou „úplně vymazány“. Za pravdu těmto tendencím k šetření dává i jeden z favoritů na post ministra financí John Paulson, který by si rád posvítil na „nesmyslnou zelenou politiku“.
Musk se rovněž stal odpůrcem Trumpovy celní politiky. Cla zavedená během Trumpova předchozího funkčního období a pokračující za jeho nástupce Joea Bidena zvýšila federální příjmy o desítky miliard dolarů ročně. Navzdory tomu se známý podnikatel dokonce postavil proti rozhodnutí předchozího prezidenta Bidena ohledně zavedení cla ve výši 100 % na elektromobily z Číny. Nechal se slyšet, že opatření, která narušují trh a svobodu na něm, jednoduše nejsou dobrá.
Již ne tak vyhraněný postoj ovšem zaujímá Trumpův „první muž“ k ekologickým otázkám. Ještě v roce 2017 Elon Musk v reakci na odstoupení USA od Pařížské dohody o klimatu opustil dva poradní orgány, jichž byl součástí. V současnosti už se ale podle předpovědí podobný krok od něj očekávat nedá. Ačkoli zůstává zastáncem čisté energie a dekarbonizace, jsou jeho postoje v této oblasti nyní již spíše umírněné. Mnoho ekologů si proti sobě navíc výrazně popudil, když se nedokázal postavit Trumpovu popírání klimatické krize.