Jednou z velkých příčin, které generace Z přijala za své a které změnily náš každodenní život, byl čtyřdenní pracovní den. Po více než pěti letech, kdy 90 % pracovníků zkrátilo pracovní týden ze 40 na 36 hodin, se Island stal nejlepším příkladem toho, co generace Z svým návrhem prosazovala.
To, co začalo v roce 2015 jako pilotní projekt, kterého se zúčastnilo jen něco málo přes 1 % islandské populace, tedy přibližně 2 500 pracovníků, vyústilo v podporu 86 % zapojených zaměstnanců. V roce 2019 bylo oficiální přijetí čtyřdenního pracovního týdne formalizováno a od té doby stále roste.
Související článek
Island versus čtyřdenní pracovní týden
Ačkoli nebyl přijat jako obecný zákon, byly zavedeny potřebné dohody, které umožňují zaměstnancům vyjednat si čtyřdenní pracovní týden nebo alternativy v podobě zkrácené pracovní doby. Vše, co prosazuje 81 % mladých lidí z generace Z, se potvrdilo bod po bodu.
Počáteční obavy na Islandu byly stejné jako u jiných pokusů, například čtyřdenního pracovního týdne v Německu. Objevily se obavy z dopadu na produktivitu, z dodatečných nákladů, které opatření přinese, a z přizpůsobení se tomu, aby bylo možné splnit očekávání, která byla dosud realizována. Navzdory těmto počátečním obavám se ukázalo, že čtyřdenní pracovní den na Islandu je dokonalým příkladem toho, jak tváří v tvář produktivitě zůstalo tempo stejné, nebo se dokonce zlepšilo. Klíč spočívá v dalším z klíčových aspektů, na který upozornila generace Z, a sice v tom, jak je duševní zdraví schopno způsobit revoluci ve způsobu práce.
Podle islandských zpráv spočívá velká část úspěchu přijetí mezi 86 % zaměstnanců v tom, jak se snížení stresu promítlo do větší pohody pracovníků. Klíčové je, že díky podpoře větší rovnosti žen a mužů a výzvě mužům, aby se více zapojili do rodinného života, umožnila pružná pracovní doba lidem, aby se více přizpůsobili svému každodennímu životu.
Technologie jako klíč k úspěchu čtyřdenního pracovního týdne
Klíčem k úspěchu čtyřdenního pracovního týdne byla skutečnost, že na rozdíl od jiných zemí, jako je Belgie, kde zkrácený pracovní týden znamená, že neodpracované dny jsou kompenzovány větším počtem hodin ve zbytku týdne, na Islandu jsou i přes zkrácení zachovány stejné podmínky a platy. Nebyla to však jediná věc, která tento přechod usnadnila. V posledních několika letech učinila islandská vláda součástí svého praporu digitalizaci podniků a veřejných služeb, které díky pobídkám k přidávání nových technologií do svých procesů vykazují pozoruhodné zlepšení efektivity svých pracovníků.
Island nabízí jednu z nejrobustnějších a nejvyspělejších internetových infrastruktur nejen v Evropě, ale i na světě, která díky poskytování rychlého a stabilního připojení na celém svém území, a to i ve venkovských oblastech, umožnila, že produktivita neklesla ani po dalších opatřeních, jako je podpora práce na dálku.
Její mladí lidé z generace Z navíc vyrostli v prostředí, kde technologie ve třídě exponenciálně rostou, což znamená, že když přijde čas zapojit se do tohoto digitalizovaného pracovního prostředí, adaptace je pro všechny mnohem rychlejší a snazší.