Výzkumníci z MIT vyvinuli novou umělou inteligenci, která vytváří obrazy devětkrát rychleji a kombinuje efektivitu s kvalitou, čímž přináší revoluci v automatickém vytváření vizuálních obrazů.
Závod o vytvoření umělé inteligence schopné vytvářet stále realističtější vizuální umění se stále zrychluje nezadržitelným tempem. Tým výzkumníků z Massachusettského technologického institutu (MIT) vyvinul nástroj, který slibuje radikální změnu rychlosti, s jakou stroje vytvářejí vysoce kvalitní obrazy, což vyvolává nové otázky o budoucnosti umělecké tvorby.
Jak uvádí MIT na svých oficiálních stránkách, nový systém nazvaný HART (Hybrid Autoregressive Transformer) je schopen generovat obrazy až devětkrát rychleji než tradiční difuzní modely, při zachování srovnatelné kvality, ale spotřebuje o 31 % méně výpočetních zdrojů.
Tichá revoluce v zobrazování pomocí AI
Průlom spočívá v kombinaci dvou typů architektur umělé inteligence, které dříve pracovaly samostatně. HART využívá autoregresní model k rychlému zachycení celkové struktury obrazu a poté využívá malý difuzní model k upřesnění detailů, čímž dosahuje bezprecedentní rovnováhy mezi rychlostí a přesností.
Tato inovace přichází v době intenzivních debat o úloze umělé inteligence ve výtvarném umění. Herec Nicolas Cage ostře kritizoval využívání těchto technologií ve filmovém průmyslu a vyjádřil obavy z dehumanizace tvůrčího procesu a neoprávněného používání digitálních replik.
A new AI tool generates images of the same or better quality than state-of-the-art diffusion models but runs about nine times faster. The tool also consumes much less energy and can run locally on a laptop or smartphone. https://t.co/RWcTaIYp8I
— Massachusetts Institute of Technology (MIT) (@MIT) March 21, 2025
Hlavním využitím technologie HART podle jejích tvůrců není nahrazení lidských umělců, ale vylepšení oblastí, jako je návrh videoher, vytváření simulovaných prostředí pro výcvik robotů a autonomních automobilů a její integrace s jazykovými modely pro generování okamžitých vizualizací z textových instrukcí.
Reakce v umělecké komunitě se však rychle dostavily. Nedávno nová umělá inteligence společnosti Google vyvolala polemiku mezi fotografy a umělci kvůli své schopnosti odstraňovat vodoznaky a generovat obsah chráněný autorskými právy, což „poukazuje na etické napětí“, které tento technologický pokrok provází.
Výzkumníci z MIT již pracují na rozšíření schopností HART o generování videa a zvuku, což by mohlo výrazně zkrátit výrobní časy v kreativních odvětvích. Tento vývoj je sice technicky působivý, ale nadále podněcuje filozofickou debatu o tom, co skutečně definuje umění: lidský projev, který za ním stojí, nebo jen konečný výsledek, nad nímž uvažujeme?
Umění ve věku umělé inteligence
Otázka, zda lze výtvory vytvořené umělou inteligencí považovat za skutečné umění, je předmětem neustálých diskusí. Někteří tvrdí, že umění je ze své podstaty lidským projevem, který odráží jedinečné emoce, zkušenosti a perspektivy. V tomto smyslu by umělá inteligence postrádající vědomí a emoce nemohla vytvářet umění v tradičním smyslu. Jiní však tvrdí, že umění není definováno jeho tvůrcem, ale zážitkem, který v divákovi vyvolává. Podle tohoto pohledu, pokud dílo vytvořené umělou inteligencí dokáže vyvolat emocionální nebo intelektuální odezvu, pak může být považováno za umění.
Umělá inteligence navíc začíná hrát v tvůrčím procesu roli spolupracovníka. Umělci po celém světě využívají nástroje AI k objevování nových forem vyjádření a posouvání hranic své kreativity. Například umělec Mario Klingemann používá algoritmy strojového učení k vytváření uměleckých děl, která zpochybňují tradiční vnímání estetiky a kreativity.
Závěrem lze říci, že umělá inteligence nově definuje, co znamená být tvůrcem v 21. století. Zatímco někteří se na tento vývoj dívají skepticky, jiní jej přijímají jako novou hranici uměleckého vyjádření. Skutečnou otázkou možná není, zda umělá inteligence dokáže vytvářet umění, ale jak tyto nástroje v budoucnu změní naše chápání a oceňování umění.