Indičtí technici znovu využívají vyřazené součásti notebooků, aby jim vdechli druhý život.
Plánované zastarávání se stalo jedním z hlavních handicapů pro uživatele. Stručně řečeno jde o techniku, která zkracuje životnost technologických zařízení, což je aspekt motivovaný rozhodnutími různého druhu. Ačkoli ve skutečnosti existují způsoby, jak s ní bojovat a někteří uživatelé se podělili o své techniky, jak toho dosáhnout, obecně je výsledek vždy stejný: zařízení zastarávají, jakmile dosáhnou konce svého životního cyklu. Indie je však průkopníkem nového způsobu spotřeby technologií, který má s tímto neduhem bojovat.
V době, kdy se tato asijská země snaží zmírnit dopady umělé inteligence na svou technologickou budoucnost, opravny v Dillí opravují a montují notebooky s využitím recyklovaných dílů. Nejenže některým zařízením vdechují druhý život, ale také je nabízejí k prodeji za tak nízkou cenu, že se okamžitě zvyšuje jejich dostupnost. Takže místo toho, abyste za notebook zaplatili 400 (10 tisíc korun) nebo 500 eur (12.500 korun), prodávají opraváři tato zařízení za pouhých 100 eur (2.500 korun).
Související článek
Velké společnosti nejsou nakloněny
Díky tomuto opatření mohou studenti, lidé na volné noze a malé podniky využívat levná zařízení, která usnadňují přístup k digitálním technologiím. Jak tedy vyplývá z původní zprávy, součástky pocházejí z neformálních trhů s elektronickým odpadem a díky nim jsou schopni sestavit použitelné díly pro sestavení funkčních počítačů. Tato činnost navíc souvisí s jedním ze základů indické technologické kultury, neboť tento region je známý tím, že dává přednost opravám i opětovnému použití.
Repair shops in India are fighting planned obsolescence by creating $100 laptops
— TechSpot (@TechSpot) April 9, 2025
– Franken-laptops provide digital access to thousandshttps://t.co/gX7QymvFwf pic.twitter.com/aLlU6r7cQg
Bohužel není všechno zlato, co se třpytí. I když je jejich iniciativa chvályhodná, technici narážejí na překážky ze strany velkých korporací, které jim kladou překážky, jako jsou proprietární šrouby nebo softwarové blokace. Aktivisté proto volají po zákonech o právu na opravu, které by tyto iniciativy chránily. Tvrdí totiž, že umožnění legálního přístupu k dílům by nejen snížilo množství nahromaděného odpadu, ale také podpořilo vytváření pracovních míst. Indie tak pokračuje v prosazování boje proti plánovanému zastarávání tím nejjedinečnějším možným způsobem.
Ekologický a sociální dopad iniciativy
Opětovné použití elektronických součástek má nejen ekonomický dopad, ale také dopad na životní prostředí. Technologický průmysl je celosvětově zodpovědný za značné množství elektronického odpadu. Podle zprávy OSN vzniká ročně více než 50 milionů tun elektronického odpadu a jen malé procento z něj je řádně recyklováno. Opakovaným používáním součástek a prodlužováním životnosti zařízení přispívá Indie ke snižování množství elektronického odpadu, což by mohlo sloužit jako vzor pro ostatní rozvojové země.
Kromě toho má tato iniciativa pozitivní sociální dopad. Poskytováním cenově dostupných notebooků se překonává digitální propast, což umožňuje většímu počtu lidí přístup k technologiím a možnostem vzdělávání a zaměstnání, které nabízejí. To je důležité zejména ve venkovských oblastech a znevýhodněných komunitách, kde je přístup k technologiím omezený.
Závěrem lze říci, že indická strategie opětovného používání a oprav elektronických zařízení nejenže je výzvou pro technologické giganty, ale nabízí také udržitelné a sociálně odpovědné řešení plánovaného zastarávání. Se správnou podporou a zavedením zákonů o právu na opravu by tato iniciativa mohla mít trvalý dopad na globální technologický průmysl.