Vědomí zajímá lidstvo, vědce i psychology svými složitými záhadami. Dnes jsme již možná konečně na jeho stopě.
Ačkoli se historicky přisuzovalo složité síti neuronů v mozku, objevy zvyšují možnost, že vědomí může existovat i jinde. Toto zjištění zpochybňuje naše chápání lidského vědomí a vytváří nové možnosti studia toho, jak lidé vnímají svět.
Podle lékařů je určení úrovně vědomí lidí v kómatu nebo nereagujících bdělých stavech stále obtížným úkolem, ale je klíčové pro rozhodování o jejich péči. Jedná se o tři procesy: zvukové generátory, elektroencefalogramy (EEG) a „terapeutické klauny“. O lidském vědomí se toho dá ještě hodně odhalit.
Neočekávaná funkce elektromagnetických polí mimo mozek
Stále větší množství údajů ukazuje na možnost, že vědomí je založeno na elektromagnetických polích mozku, a nikoliv pouze na neuronální aktivitě. Podle této převratné teorie elektrická aktivita mozku vytváří pole, která společně integrují různé neuronální procesy do jediného uceleného zážitku.
Vědci prokázali, že ačkoli jednotlivé neurony vysílají signály, jejich elektrickou synchronizací vzniká větší elektromagnetická zvuková krajina. Zdá se, že vědomí odpovídá tomuto poli. Tato metoda bere v úvahu emergentní charakteristiky elektrických a magnetických jevů, na rozdíl od běžných teorií, které se soustředí na fyzikální složení mozku.
Běžné dráhy hrotů jsou příliš pomalé na to, aby vysvětlily kognitivní aktivitu, což je další problém našeho současného vysvětlení vědomí založeného na neuronech, který tento elektrický vliv může pomoci vyřešit. Jiná studie z roku 2020 však zjistila, že tato rychlost se v kombinaci s rychlostí těchto efektů efaptického pole zvýší asi pěttisíckrát.
EEG a indikace zvukové krajiny: Dekódování vědomí v reálném čase
Elektroencefalogramy (EEG), běžně používané k hodnocení mozkové aktivity, odhalily nečekané podrobnosti o vědomí. Vědci zkoumáním vzorců v elektrických signálech objevili jedinečné podpisy spojené s různými stavy vědomí. Tato elektrická pole například procházejí pozoruhodnými změnami během fází bdění, spánku a bezvědomí.
Tato technika byla rozšířena v nedávném výzkumu, který proměnil vzorce mozkových vln ve zvukovou krajinu. Podobně jako při poslechu orchestru zachycují tyto zvukové krajiny harmonii – nebo nesoulad – elektromagnetických polí v mozku. Strukturovanější zvukové krajiny se objevují během bdělých fází a neuspořádané vzory během bezvědomí, přičemž se zdá, že soudržnost těchto vzorů přímo souvisí s vědomím.
Důsledky pro budoucnost výzkumu vědomí
Hodně se diskutuje o možnosti, že by vědomí mohlo vznikat nejen z neuronů, ale i z elektromagnetických polí. Podle kritiků může tento pohled příliš zjednodušit velmi složité téma. Zastánci se však domnívají, že nabízí rámec pro kombinaci protichůdných výzkumů z oblasti filozofie, fyziky a neurověd.
Existují fascinující otázky týkající se interakce mezi myslí a tělem, pokud se vědomí nachází v elektromagnetických polích. Je možné, aby vědomí existovalo bez fyzického mozku? Může umělá inteligence namísto neuronových sítí napodobovat elektromagnetické vzorce, aby se stala vědomou? Tyto otázky zpochybňují přijímanou moudrost a nabízejí nové přístupy k etickému a vědeckému zkoumání.
Ačkoli se zdá, že tato představa nabírá na rychlosti, je stále co studovat. Tyto vypočitatelné techniky jsou základem efaptických polí a dalších teorií vědomí, ale jen málo z nich se zabývá „těžkým problémem“ vědomí, tedy tím, jak tyto biologické procesy vytvářejí subjektivní zkušenost. Nicméně pokud nás historie vědy něčemu učí, pak tomu, že poskytla dostatek dat, důkazů a ověření.
Tyto mezery ve znalostech, které obsahují různé teorie, se nakonec přece jen zpevní do reality. Jedním z nejtěžších vědeckých úkolů lidstva je rozluštění záhady vědomí, nicméně s tím, jak se biologické fungování mozku stává jasnějším, se mlhavé okraje vědomí stávají zřetelnějšími a vědci je lépe chápou.