Polovinu z 50 let strávila sonda NASA Voyager 1 miliardami kilometrů na cestách do mezihvězdného prostoru. V říjnu prošla úplným výpadkem komunikace. Nyní, po týdnech ticha, se inženýrům NASA podařilo obnovit kontakt prostřednictvím náhradního vysílače, který byl více než 40 let v nečinnosti.
Neuvěřitelné je, že to dokazuje, jak úžasně vynalézavý tým, který ji řídí z 15 milionů kilometrů, dokázal vytvořit věci pro takové příležitosti.
Voyager 1 se snaží vyrábět vlastní energii
Systém ochrany Voyageru 1 proti poruchám se aktivoval a 16. října signalizoval zvýšenou spotřebu energie. Automaticky vypíná všechny neživotně důležité systémy, aby šetřil energií; zároveň však odpojuje primární vysílač v pásmu X – hlavní komunikační lístek se Zemí.
To způsobilo, že signál nebyl přijímán sítí NASA Deep Space Network. Inženýři okamžitě jednali o odstranění problému a pokusili se znovu komunikovat. Osmnáctého byly zaznamenány slabé signály v pásmu X, které však následujícího dne zmizely, čímž se sonda odmlčela.
Začátek diagnostického procesu, který by mohl být velmi náročný, komplikovala vzdálenost mezi Voyagerem 1 a Zemí: 23 hodin na jednu cestu signálu; každý krok tedy vyžadoval mimořádnou přesnost a trpělivost. Další zkoumání odhalilo, že došlo k autonomnímu přepnutí Voyageru 1 na záložní vysílač v pásmu S. Ten byl určen pro použití na počátku mise, protože od roku 1981 nebyl nikdy zapnut.
Revoluce v pásmu S
Signál z tohoto vysílače byl slabší, což situaci ještě více ztížilo, ale tým z Laboratoře tryskového pohonu NASA (JPL) pokračoval a tlačil na pilu a dělal vše pro to, aby se komunikace obnovila.
Obnovení vysílače v pásmu S se pro tým mise ukázalo jako náročné vzhledem k tomu, že se jedná o záložní kanál s nižší frekvencí, který vysílá slabší signály než signály z pásma X. Aby se prokázala funkčnost signálu, musely pozemské systémy Emerson-Made ověřit, zda jsou schopny sledovat signály v pásmu S i po mnoha letech nečinnosti.
Inženýři provedli 22. října zkušební vyslání příkazu sondě Voyager 1, aby ověřili, zda bude mít test odpověď. Potvrzené vysílání proběhlo 24. října, kdy sonda opět úspěšně odpověděla pomocí pásma S. Je to poprvé po více než 40 letech, kdy by záložní loď vysílala, protože buduje dočasné spojení, zatímco tým řeší problémy se systémem X-band.
Tím však překážky nekončí. Zaprvé, méně kapacitní signál v pásmu S omezuje množství dat, která může odeslat, a zadruhé, přechod na pásmo X musí být proveden opatrně. „Chceme se ujistit, že opětovná aktivace pásma X nepřináší žádná rizika,“ řekl Bruce Waggoner, manažer zajištění mise Voyager. Tým v současné době analyzuje diagnostická data, aby zjistil, co způsobilo aktivaci ochrany proti poruše a jak bezpečně postupovat dál.
Dědictví objevů
Voyager 1 byl poprvé vypuštěn v roce 1977 a překonal všechna očekávání a stal se prvním člověkem vyrobeným objektem ve vesmíru. Dosud učinil nejsenzačnější objevy – od složitých detailů na Jupiteru a Saturnu až po nové měsíce a konečně pochopení hranice heliosféry.
Voyager 1 žije dlouho, protože ačkoli jeho technologie stárne, stále odolává a ukazuje prozíravost a vynalézavost NASA. Nedávné potíže s komunikací jen umocňují požadavek na křehkost a prostor pro inovace u takto dlouhodobých misí, což vše upevňuje uznání Voyageru 1 jako zvláštního svědectví lidské zvídavosti a vytrvalosti.
Opětovné setkání se sondou Voyager 1 není ničím jiným než peřím pro objevování a vynalézavost. Nyní, když se inženýři snaží obnovit její vysílač v pásmu X, by vozidlo mohlo sloužit jako inspirace pro vědce i snílky. Voyager 1, který zvítězil i přes nepřízeň osudu, ilustruje nekonečnou expanzi vědy; i z takové vzdálenosti nám stále připomíná, že náš dosah sahá až ke hvězdám, a pokračuje tak v odkazu objevů.