Britští umělci tiše reagují na pokus vlády předat jejich hudbu společnostem zabývajícím se umělou inteligencí bez povolení a zaplacení.
Válka mezi hudebníky a umělou inteligencí právě eskalovala protestem, který je stejně kreativní jako důrazný. Skupina 1 000 britských umělců, mezi nimiž jsou jména jako Kate Bush, Annie Lennox, Damon Albarn nebo Hans Zimmer, vydala v tichosti album v reakci na to, co považují za okrádání svých práv.
Tento krok přímou reakcí na plány britské vlády změnit zákony o autorských právech, aby přilákala více společností zabývajících se umělou inteligencí. Návrh by umožnil, aby byly modely trénovány na uměleckém obsahu dostupném online, aniž by bylo nutné žádat o povolení nebo vykašlat jediný cent, pokud se tvůrci aktivně „neodhlásí“. Stručně řečeno, klasická právní past.
Tiché album volá proti krádeži duševního vlastnictví
Projekt s názvem „Is This What We Want?“ neobsahuje jedinou hudební notu. Místo toho umělci nahráli zcela prázdná studia a prostory pro vystoupení, což je poměrně drsná metafora toho, co z průmyslu zbude, pokud budou tyto zákony přijaty. Thomas Hewitt Jones, jeden ze zúčastněných autorů písní, to popisuje s ironií: „Když pracuji, můžete slyšet, jak se po studiu pohybují moje kočky.“
Artists release silent album in protest against AI using their work
byu/prefixbond inDefendingAIArt
Názvy dvanácti skladeb alba jsou ještě explicitnější, protože dohromady tvoří větu: „Vláda Spojeného království nesmí legalizovat krádeže hudby ve prospěch společností zabývajících se umělou inteligencí“. Toto hnutí se připojuje k podobným protestům, které již probíhají v USA a ukazuje, že problém je globální.
Za touto iniciativou stojí Ed Newton-Rex, člověk, který zná obě strany mince. Vyučil se klasickým skladatelem a poté vytvořil Jukedeck, platformu pro skládání hudby na bázi umělé inteligence, která v roce 2015 zvítězila v soutěži TechCrunch Startup Battlefield. Nyní vede kampaň, která již nasbírala více než 47 000 podpisů tvůrců, z toho téměř 10 000 jen za posledních pět týdnů.
Umělce nejvíce pobuřuje, že navrhovaný zákon je nutí „aktivně se odhlásit“, pokud nechtějí, aby jejich dílo bylo použito k výcviku umělé inteligence. Problémem je, že neexistuje žádný účinný způsob, jak to udělat a žádný způsob, jak sledovat, jaký konkrétní materiál byl do těchto systémů vložen. Newton-Rex má jasno: „Tímto způsobem se 90-95 % práce lidí bezpochyby předá společnostem zabývajícím se umělou inteligencí“.
Tato situace je obzvláště do očí bijící, pokud ji vezmeme v úvahu v kontextu již tak nejisté situace nezávislých hudebníků, pro které jsou streamovací platformy již nyní spíše výkladní skříní než zdrojem příjmů. Reakcí některých umělců je zvážit trhy s lepší ochranou, jako je Švýcarsko, nebo přestat sdílet svou práci online úplně.
Vrcholnou ironií je, že po desetiletí byli hudebníci povzbuzováni ke sdílení své práce online „kvůli zviditelnění“ a nyní se tentýž argument obrací proti nim. Hewitt Jones zašel tak daleko, že na protest hodil klávesy do přístavu v Kentu (později je získal zpět rozbité), což ukazuje, jak vyhrocené jsou nálady v umělecké komunitě.
Album bude k dostání na všech hlavních platformách a veškerý výtěžek z něj půjde na charitativní organizaci Help Musicians. Uvidíme, zda se tímto tichem podaří vyvolat větší hluk než všemi projevy dohromady, nebo zda bude britská vláda k protestům nadále hluchá.