Skryté galaxie vykazují podivné chování a děsí vědce

Skryté galaxie vykazují podivné chování a děsí vědce

Tým astronomů učinil převratný objev, který by mohl potenciálně přepsat naše chápání vesmíru.


Na základě dat z Herschelovy vesmírné observatoře odhalili vědci skrytou populaci galaxií, které jsou pro tradiční teleskopy neviditelné. Tyto galaxie jsou zahaleny kosmickým prachem, který pohlcuje viditelné světlo a znovu ho vyzařuje ve vzdáleném infračerveném spektru. Tento objev není pouhou kuriozitou, ale má hluboké důsledky pro naše chápání rozložení energie a vývoje galaxií ve vesmíru. Zjištění by si mohlo vyžádat kompletní přepracování stávajících astrofyzikálních modelů.

Současné modely vesmíru by se mohly pod tíhou objevu zhroutit

Existence těchto skrytých galaxií představuje významnou výzvu pro naše současné modely vývoje galaxií. Tradiční modely mají potíže s vysvětlením obrovského množství slabých galaxií, které jsou zakryty prachem. Nově objevené galaxie by mohly zásadně změnit naše chápání toho, jak galaxie vznikají a vyvíjejí se v čase. Mohlo by to mít také vliv na naše chápání rozpínání vesmíru, protože tyto galaxie mohou přispívat k energetickému rozpočtu vesmíru způsobem, který jsme dosud nepochopili.

Dr. Thomas Varnish, spoluautor z MIT, zdůrazňuje význam této studie. Statistické metody použité při výzkumu odhalily skryté vzorce v celých kupách galaxií, které by jinak zůstaly nepovšimnuty. To vyvolává otázky o účinnosti běžných astronomických detekčních metod a platnosti stávajících vesmírných modelů.

Související článek

Vědci ve vesmíru objevili vzorec pro život. Víme, co to znamená pro lidstvo
Vědci ve vesmíru objevili vzorec pro život. Víme, co to znamená pro lidstvo

Nedávné objevy naznačují, že organické molekuly byly nalezeny i ve vesmíru. V konečném důsledku to znamená, že stavební kameny života mohly cestovat napříč vesmírem a dostat se na naši planetu prostřednictvím takových nebeských objektů, jako jsou komety nebo asteroidy.

Infračervená oblast nám pomáhá porozumět našemu vesmíru

Technologie pozorování v infračervené oblasti má zásadní význam pro odhalení skryté poloviny vesmíru, kterou optické teleskopy nevidí. Zatímco světlo hvězd představuje část vyzařovaného záření, zbytek je pohlcen prachem a znovu vyzářen jako infračervené světlo. Vědci použili přístroj SPIRE, speciálně navržený pro tuto studii, k detekci galaxií skrytých za silnými vrstvami mezihvězdného prachu.

https://twitter.com/physorg_com/status/1910484073799180544

Snímek temného pole SPIRE stanovil nové měřítko a nabízí pětkrát větší hloubku než předchozí průzkumy. Tento pokrok umožňuje vědcům studovat galaxie zahalené prachem, které jsou často místy intenzivní tvorby hvězd. Získaná data pomáhají vědcům pochopit vztah mezi počtem galaxií a jejich jasností a nabízejí pohled na produkci energie galaxiemi a jejich podíl na vesmírné energetické bilanci.

Infračervená astronomie je nepostradatelná pro sledování celého životního cyklu galaxií. Tato metoda umožňuje vědcům studovat chladný plyn a prach nezbytný pro tvorbu hvězd, což poskytuje úplnější obraz o kosmických časových osách. Kombinací infračervených dat s informacemi z jiných pozorovacích pásem mohou vědci odhalit záhady skryté ve vesmíru.

Mise NASA by mohla být posledním dílkem skládačky

K potvrzení existence těchto galaxií a pochopení jejich vlastností je zapotřebí dalšího výzkumu. Cílem projektu PRIMA (Probe far-Infrared Mission for Astrophysics) je vyplnit kritickou mezeru v pozorování mezi stávajícími observatořemi, jako je vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) a radioteleskopy. PRIMA je vybavena 1,8metrovým teleskopem a je určena k pořizování detailních snímků v infračervené oblasti.

NASA zvažuje PRIMA jako jednoho ze dvou finalistů pro svou příští misi sondy za 1 miliardu dolarů (22 miliard korun). Možnosti sondy PRIMA v oboru dalekého infračerveného záření by nejen potvrdily existenci této nové populace galaxií, ale také by zkoumaly její vliv na vesmírné struktury. Očekává se, že mise bude schválena do roku 2026 a potenciálně zahájí novou éru výzkumu hvězd a teoretického pokroku.

Pro potvrzení existence těchto galaxií a určení jejich vlastností je nezbytný další výzkum. PRIMA slouží jako most mezi pozorováními prováděnými JWST a velkými radioteleskopy. Dalekohled o průměru 1,8 metru na palubě PRIMA se zaměřuje na infračervené zobrazování s vysokým rozlišením a nabízí nový pohled na vesmír.

NASA vyhodnocuje PRIMU jako jednoho ze dvou posledních kandidátů na misi, která by měla ověřit novou populaci galaxií a odhalit její vlastnosti měnící vesmír pomocí technologie zobrazování v oboru dalekého infračerveného záření. Předpokládá se, že proces schvalování mise bude dokončen v roce 2026. Schválení mise PRIMA do provozu odstartuje inovativní období ve výzkumu hvězd a vývoji teoretických modelů.

Závěrem lze říci, že objev těchto skrytých galaxií je monumentálním krokem vpřed v našem chápání vesmíru. Zpochybňuje stávající modely a otevírá nové cesty výzkumu. Při dalším zkoumání vesmíru budou technologie, jako je infračervené pozorování, klíčové pro odhalování skrytých tajemství vesmíru.

Zdroje článku:
sciencealert.com

#