Spojené státy a Čína nadále rozdmýchávají eskalující geopolitický konflikt.
Technologická bitva mezi Spojenými státy a Čínou se v posledních hodinách vyhrotila. Před několika týdny se všechny oči upíraly na otevřené fronty mezi oběma regiony v oblastech, jako je umělá inteligence, protože společnosti každé země chtějí osáhnout energetické i ekonomické efektivity. Žádný střet však nevyvolal takový rozruch jako celý spor kolem zavedení cel.
Před třemi týdny chtěly USA svým společnostem vzkázat, že jednat s čínskými společnostmi je jako jednat s ďáblem. Američané zavedení cel několik měsíců odkládali, ale návrat Donalda Trumpa do Bílého domu způsobil urychlení, které vedlo k situaci, kterou zažíváme dnes. V důsledku toho jsou tímto rozhodnutím postiženy společnosti jako Sony a Nintendo: zatímco jedna si nechala eso v rukávu, aby se vyhnula zdražení svých konzolí, druhá musela zmrazit systémové rezervace na úkor toho, co by se mohlo stát. Bohužel nejsou jediní, koho se to týká, a s přibývajícími hodinami přibývají další oběti.
Co se děje s cly
Situace dosáhla kritického bodu v důsledku posledního opatření Donalda Trumpa: zavedení kumulativního cla ve výši 104 % na zboží dovážené z Číny. Tento krok přitom dovádí technologickou válku mezi oběma zeměmi do extrému, neboť USA chtějí vyrovnat obchod, vrátit pracovní místa ve výrobě a změnit daňovou strukturu, ale činí tak tím nejhorším možným způsobem. Mohlo by to totiž vážně zasáhnout společnosti, jako jsou Apple a Tesla, a také takové firmy, jako je Elon Musk, které navzdory důsledné podpoře Donalda Trumpa viděly, jak se jejich jmění během několika minut zmenšuje.
Tato situace se bohužel přímo dotýká jak velkých technologických společností, tak malých podniků v USA. V únoru jsme se dozvěděli, že zavedení cel působí proti zájmům maloobchodníků v zemi, ale nová Trumpova opatření vedla odborníky k varování před dopady na spotřebitele a podniky. Trumpovy hrozby zvýšením cel tedy plány Číny nezměnily, a jak naznačují např. Reuters. Postoj již začíná mít vedlejší dopad na další společnosti, jako je například TSMC.
Před několika týdny všechny zvěsti poukazovaly na možnou alianci mezi společnostmi Intel a TSMC, která by posílila pozici americké firmy v odvětví čipů. Situace se však mezitím zvrtla, protože USA nyní prosazují výrobu polovodičů na americké půdě. Proto, jak sám Trump prozradil, pohrozil společnosti TSMC stoprocentní daní, pokud nebude stavět továrny na území USA. Ve skutečnosti také kritizoval pomoc ve výši 6 miliard eur, kterou poskytla administrativa Joea Bidena, a tvrdil, že nenabízí pobídky, ale hrozí daňovým nátlakem.
Prozatím se žádný představitel ani mluvčí společnosti TSMC k této záležitosti nevyjádřil. Pro Čínu jsou zájmy TSMC v souladu se zájmy Spojených států, neboť otevřeně kritizovala investice ve výši 100 miliard eur, které chtějí Tchajwanci uskutečnit za účelem výstavby továren v USA. Tato situace však odráží napětí mezi Američany a asijskými společnostmi. Tímto způsobem, po zvýšení procenta cel a přímém nátlaku na několik gigantů, vyvolalo ekonomické zemětřesení, které, pokud nedojde k radikálnímu obratu, bude v následujících hodinách nadále působit chaos.
Čína přijímá opatření a reaguje na Spojené státy
Podle očekávání Asiaté na požadavky Donalda Trumpa rychle zareagovali. Krátce před koncem roku 2024 Čína zpřísnila kontrolu nad svými nejcennějšími nerostnými surovinami, neboť hodlá být připravena na případnou eskalaci hospodářského konfliktu. Asiaté od 10. dubna uvalili na americké výrobky 34% clo. Kromě toho také přijala rozhodnutí omezit vývoz vzácných zemin a naopak pozastavit licence americkým společnostem. Čína v současné době kontroluje 90 % světové produkce vzácných zemin, a proto má výsadní postavení.
Tato situace není nová, neboť Asiaté již toto rozhodnutí přijali v letech 2023 a 2024. Tentokrát však bylo interpretováno jako přímá reakce na geopolitický tlak ze strany Spojených států. I tak je její strategie krátkodobě účinná, ale v dlouhodobém horizontu hrozí, že způsobí mezinárodní diverzifikaci. Spolu s uvalením 34% cla se tak celková daň po připočtení předchozích sazeb blíží 60 %. Asijci totiž obvinili Američany z porušování pravidel mezinárodního obchodu a jednostranného jednání, což je situace, kterou Mexiko již zažalovalo v důsledku sporu v Americkém zálivu.
Přímým důsledkem je, že cla postihla nejen Čínu a Spojené státy, ale napětí zvyšuje zvěsti o globální obchodní válce. Podobně jako v případě příchodu AI DeepSeek a pádu NVIDIA tak došlo k prudkému poklesu finančních trhů, který se projevil zejména v technologickém sektoru. Odborníci zároveň upozornili, že pravděpodobnost recese v USA vzrostla na 60 %, protože Čína aktivovala další sankce, jako jsou kontroly amerických společností. Eskalace konfliktu bude nepochybně i nadále zanechávat zprávy po celý týden, který se již stal historickým.
V širším kontextu by navíc tento obchodní spor mohl mít významné dopady na globální dodavatelský řetězec. Cla a omezení by mohly donutit společnosti hledat alternativy v jiných zemích, což by mohlo vést ke zvýšení výrobních nákladů a v konečném důsledku ke zvýšení cen pro spotřebitele. Nejistota spojená s tímto napětím by také mohla odradit od investic do technologického odvětví, což by mělo vliv na inovace a vývoj nových technologií. Analytici varují, že dlouhodobá obchodní válka by mohla mít trvalé dopady na globální ekonomiku, což by ovlivnilo nejen obě velmoci, ale také jejich obchodní partnery a světovou ekonomiku jako celek.