Generální ředitel čínského technologického gigantu varuje před nadměrnými investicemi do datových center AI, které nemají žádnou skutečnou poptávku, jež by je ospravedlnila, zatímco velké technologické společnosti nadále vynakládají miliardy.
Snaha dobýt trh s umělou inteligencí rozpoutala příval milionů, které by mohly stavět vzdušné zámky. Šéf společnosti Alibaba Joe Tsai pohotově upozornil, že čelíme něčemu, co by mohlo být další technologickou bublinou, zejména v oblasti bezuzdné výstavby datových center umělé inteligence.
Jak sám Tsai prozradil ve vyjádřeních, o nichž informoval Futurism, začíná v tomto odvětví vidět počátek jakési bubliny. Jeho pochybnosti poukazují přímo na jádro problému: budují se obrovské infrastruktury, aniž by bylo jasné, kdo je bude využívat. „Kde jsou zákazníci pro všechna tato datová centra?“ ptá se s viditelnými obavami.
Bublina umělé inteligence nabírá na síle kvůli slepým investicím
Tento poplašný zvonek bije na poplach právě ve chvíli, kdy technologičtí giganti vyprazdňují své pokladny, aby nezůstali pozadu v závodě s umělou inteligencí. Amazon plánuje utratit za infrastrukturu AI neuvěřitelných 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun), přičemž Meta a Alphabet mu těsně šlapou na paty s 65 (1,5 bilionu korun), respektive 75 miliardami dolarů (1,73 bilionu korun).
Tsaiova slova nabývají na váze, když si uvědomíme, že není prvním odborníkem, který v tomto odvětví cítí závan spálené země. Tento model až příliš připomíná to, co se stalo s dot coms na konci 90. let, kdy peníze tekly jako voda, zatímco obchodní modely se potácely všude možně, až se domeček z karet zhroutil.
Vtipné je, že i samotná Alibaba plánuje v příštích třech letech uvolnit peněženku s více než 52 miliardami dolarů (v přepočtu 1,2 bilionů korun) na technologie umělé inteligence. Tsai je však nedůvěřivý při srovnání s nehoráznými částkami, které se utrácejí na druhé straně Pacifiku, což považuje za naprosto absurdní: „Jsem ohromen astronomickými částkami, které se utrácejí v USA,“ přiznal.
Olej do ohně, zda se nejedná o obrovský přelud, přilil vznik čínského startupu DeepSeek, kterému se podařilo vyvinout špičkové systémy umělé inteligence a přitom utratit mnohem méně než jeho západní konkurenti. Několik odborníků již předpovídá, že pokud tato bublina splaskne, mohly by se zadrhnout i dobře zavedené projekty, jako je ChatGPT, ačkoli technologičtí giganti pravděpodobně bouři ustojí, protože nemají všechna vejce v jednom košíku.
Budoucnost projektu Stargate
Mezi iluze velkoleposti patří i Trumpem podporovaný projekt Stargate, jehož cílem je vybudovat v Texasu monstrózní komplex datových center schopný pojmout až 400 000 čipů Nvidia s umělou inteligencí. Rozsah těchto plánů nutí každého k zamyšlení, zda odpovídají skutečným potřebám, nebo zda jde jen o kouř a zrcadla.
Pro lepší pochopení souvislostí je důležité si uvědomit, že umělá inteligence se nachází ve fázi zrychleného růstu. Podle zprávy společnosti McKinsey by trh s umělou inteligencí mohl do roku 2030 přispět globální ekonomice až 13 biliony dolarů (v přepočtu 299 bilionů korun). Cesta k této slibné budoucnosti je však plná nejistot a nad odvětvím se vznášejí obavy z bubliny.
Růst umělé inteligence navíc vyvolává obavy ohledně etiky a regulace. Například Evropská unie pracuje na právních předpisech, které mají regulovat využívání AI, a snaží se najít rovnováhu mezi inovacemi a ochranou práv občanů. Takové předpisy by mohly ovlivnit rychlost a směr vývoje AI a přidat další vrstvu složitosti do již tak komplikovaného prostředí.
Teprve nadcházející měsíce nám ukážou, zda má Tsai pravdu, nebo zda trh skutečně dokáže všechny tyto schopnosti strávit. Co se zdá být nepopiratelné, je to, že odvětví umělé inteligence zažívá digitální zlatou horečku, která možná nemá potřebné ekonomické zázemí, což vytváří ideální podhoubí pro bublinu, jejíž splasknutí by poznamenalo celý technologický sektor.