Generální ředitel tvůrce ChatGPT, jehož jmění se odhaduje na 1,2 miliardy dolarů (v přepočtu 27,8 miliardy korun), si veřejně stěžuje na kritiku, zatímco si užívá luxusních sídel v několika amerických městech.
Frustrace z toho, že je jedním z nejmocnějších technologických podnikatelů, si na Samu Altmanovi vybrala svou daň. Magnát se nedávno na sociálních sítích s nádechem oběti rozplýval nad útoky, kterých se mu dostává, přestože podle vlastních slov „už deset let pracuje na vytvoření superinteligence, která vyléčí rakovinu nebo cokoli jiného“. Jeho nářky přicházejí na vrcholu jeho vlivu a v době, kdy jeho bankovní konto stále závratným tempem bobtná, daleko od jakýchkoli všedních problémů, kterým čelí jeho uživatelé.
Podle digitálního média Futurism má generální ředitel OpenAI otevřeně dost kritiky, která se na něj valí ze všech stran a ignoruje jeho výsadní postavení multimilionáře v čele společnosti, díky níž se ChatGPT dostala do povědomí všech. Jeho stížnosti se shodují s osobním majetkem ve výši přibližně 1,2 miliardy dolarů (27,8 miliardy korun) a životním stylem plným nemovitostí a vozidel, který by každému vyrazil dech.
Cena za slávu v Silicon Valley
Altman byl nejen pobouřen všeobecnou kritikou, ale také rozzuřen zjištěním, že si uživatelé dovolují používat jeho vlastní technologii k vytváření memů ve stylu Studia Ghibli s jeho tváří. Tento vztek se přímo střetává s jeho životními podmínkami: sídly na Havaji, v San Francisku a Napa Valley a sbírkou aut, která by podle drbů udělala blázna z nejedné sportovní hvězdy.
Související článek
Život technologického manažera navíc komplikuje jeho dlouholetý vztah na ostří nože s Elonem Muskem, spoluzakladatelem OpenAI, než v roce 2018 práskl dveřmi. Spor mezi těmito dvěma těžkými váhami dosáhl stratosférické úrovně, když Musk položil na stůl 97,4 miliardy dolarů (v přepočtu 2,25 bilionu korun) za společnost, na což Altman vypustil jedovatou šipku: „Ne, díky, ale jestli chceš, můžeme koupit Twitter za 9,47 miliardy dolarů (v přepočtu 219 miliardy korun).“ Tento rýpanec mu majitel Tesly oplatil tím, že ho na rovinu nazval „podvodníkem“.
Uprostřed tohoto mediálního cirkusu se OpenAI stále drží na vlastní pěst a má ambiciózní plány, včetně uvedení GPT-4.5, který Altman prodává jako model s nevídanou magií, který by zároveň znamenal „dosud nevídaný technický průlom“ ve způsobu interakce, a také budoucího GPT-5, který by mohl být cenově dostupný i pro ty, kteří za službu nezaplatí ani korunu. Pro mnoho analytiků z technologického světa je Altmanovo skuhrání chlebem digitálních magnátů, kteří chtějí kromě peněz také poplácání po zádech.
Peníze hýbou světem
Stephen Moore, analytik kritizující přístup Altmana a dalších supermilionářů, je smrtelně přesný, když říká, že „jim nestačí hromadit peníze a vliv, chtějí také, abychom jim zamávali“, což je šipka, která odráží všeobecný hněv vůči manažerům, kteří plavou v hojnosti, zatímco nerovnost stoupá. Generálního ředitele mezitím bolí jiná hlava, protože pokladna OpenAI stále kouří, zatímco Altman sní o mnohamiliardových faraonských plánech pro to, co s velkohubostí Silicon Valley nazývá „novou érou umělé inteligence“.
To vše, zatímco ho zprava předbíhá Čína s levnějšími modely, které fungují stejně dobře nebo lépe (je tu DeepSeek). Kromě svých veřejných záchvatů vzteku a korporátních kohoutích zápasů je Sam Altman jako nikdo jiný příkladem rozporuplnosti technologického sektoru, který nám neustále prodává báječnou budoucnost, zatímco jeho kapitáni hromadí obscénní jmění.
Jeho výkřiky o tom, že je nenáviděn za všechno, znějí jako špatný vtip, když je pronáší někdo, kdo patří do nejexkluzivnějšího klubu na planetě: miliardáři, kteří rozhodují o tom, jaké technologie budeme zítra používat, zatímco rozjímají o svých doménách z jednoho ze svých mnoha vysněných domů. Odtržení od reality, které paradoxně způsobuje, že lidé pro něj mají ještě méně pochopení. Chudák malý boháč.