Bývalý partner Elona Muska vydal matoucí zprávu, v níž varuje před radikálními změnami ve společnosti, které však s sebou nesou nejistá rizika.
Sam Altman je vlivnou osobností v komunitě AI, uznávanou pro svou futuristickou vizi AI a její potenciál proměnit společnost, což se odráží i v jeho posledních prohlášeních. Dne 5. ledna spoluzakladatel OpenAI vyjádřil své názory na blízkost umělé obecné inteligence (AGI) a technologickou singularitu, které jako obvykle vyvolaly v technologické komunitě diskusi.
Altman předpovídá AI nejistou budoucnost s ohledem na to, že singularita je na dohled
Není to poprvé, co Altman skočil do bazénu, aby se vyjádřil k AGI, a zašel tak daleko, že řekl, že by to mohla být nejvlivnější technologie v dějinách lidstva, což má hodně společného se záhadnou zprávou, kterou zveřejnil na svých sociálních sítích. Technologický vizionář pod svým osobním a ověřeným účtem @sama na X (Twitter) zahájil rok následujícím textem:
(it's supposed to either be about 1. the simulation hypothesis or 2. the impossibility of knowing when the critical moment in the takeoff actually happens, but i like that it works in a lot of other ways too.)
— Sam Altman (@sama) January 4, 2025
S více než 4,5 miliony zhlédnutí, 25 000 lajky a 2 000 000 odpověďmi byla tato zpráva uživateli a dalšími odborníky z oboru interpretována jako varování před riziky a nejistotou spojenou s budoucností umělé inteligence. Abychom pochopili některé části tohoto matoucího sdělení, je třeba nejprve vědět, že technologická singularita označuje hypotetický okamžik, kdy by umělá inteligence překonala lidskou inteligenci a vyvolala nevratné změny ve společnosti.
Altman v nedávných rozhovorech naznačil, že umělé obecné inteligence (AGI) by mohlo být dosaženo již letos, což je názor dosti blízký názoru jeho bývalého partnera, magnáta Elona Muska, který předpovídá, že AGI bude dosaženo o pět let později, v roce 2030. Je to také daleko od názoru většiny vědců, kteří tuto koncepční představu, že počítač bude schopen myslet a jednat jako člověk, umisťují do období kolem roku 2040.
Své sdělení navíc spojil se dvěma koncepty. Jednak se jedná o simulační hypotézu, filozofickou teorii, která předpokládá, že bychom mohli žít v umělé realitě vytvořené vyspělou civilizací, která v posledních letech získala na významu, zejména po zveřejnění článku Nicka Bostroma z roku 2003 Žijete v počítačové simulaci? Druhou částí je obtížnost určení okamžiku, kdy dojde k technologickému „startu“, tj. bodu, z něhož není návratu pro pokrok umělé inteligence.