S rostoucím celosvětovým napětím se Evropa postupně stává epicentrem soutěže v oblasti jaderné energetiky. Nedávný vývoj tyto obavy ještě vystupňoval: Kazachstán se rozhodl pro jadernou energetiku.
Ačkoli to může znít jako regionální problém, jedná se o problém s evropskými kořeny, zejména s ohledem na citlivý stav trhu s energií a stále neklidnější postoj Ruska ke změně spojenectví.
Rozšíření jaderné energetiky v Kazachstánu
Dne 6. října 2024 rozhodli obyvatelé Kazachstánu v referendu o historické otázce, v níž se 71,12 % voličů vyslovilo pro výstavbu první jaderné elektrárny v zemi.
Toto rozhodnutí je novým krokem ve vývoji Kazachstánu, země, která trpěla sovětskými jadernými testy prováděnými na jejím území. Přestože pomůže vyřešit akutní energetické problémy, vyvolalo obavy z postupného přesunu zájmu Kazachstánu na jaderné palivo a technologie, zejména z Ruska.
Související článek
Pro Kazachstán představuje potenciál jaderné energie energetickou bezpečnost a diverzifikaci od uhlovodíků. Přesto však také znamená hlubší uvíznutí v geopolitické závislosti na Rusku, kterou chce Kazachstán zmírnit, protože se snaží vyvinout z dominantního souseda.
Ačkoli jsou cíle Kazachstánu v oblasti jaderné energetiky v rámci středoasijského regionu rozsáhlé, důsledky jsou citelné i za jeho hranicemi. Evropa, a tím spíše Francie, má o tento vývoj zájem. Kazachstán usiluje o dodávky ropy a plynu ze západních zemí, zejména z Francie, aby snížil svou závislost na Rusku.
Nedávná prohlášení prezidenta Tokajeva rovněž naznačují změnu geopolitického vektoru, který Kazachstán zaujal v roli „střední mocnosti“, jež usiluje o dosažení rovnocenného partnerství s ostatními zeměmi. V případě prohloubení jaderné spolupráce s Francií, která má s jadernou energetikou bohaté zkušenosti, může Kazachstán výrazně změnit energetickou rovnováhu Evropy.
Rusko, které bylo vždy hlavním spotřebitelem energie ve Střední Asii, se postupně začíná obávat o možnost kontroly nad zdroji energie v regionu.
Tento vývoj v Kazachstánu naznačuje, že by Evropa mohla brzy získat další zbraň v boji proti energetické hegemonii Moskvy. Vzhledem k tomu, že Kazachstán zvažuje vstup do jaderné energetiky, mohla by Evropa získat nový a spolehlivý zdroj energie a zároveň oslabit ruskou dominanci.
Napjaté vztahy mezi Ruskem a Západem
Sny Kazachstánu o jaderné energii opět vypovídají o celosvětovém strategickém soupeření velmocí. Přání Kazachstánu přejít na jadernou energii tak není jen energetickou volbou; je to také prohlášení Rusku a dalším světovým lídrům o nové roli země na světové scéně.
Ve snaze získat francouzské a další západní partnery Kazachstán aktivně řídí svou zahraniční politiku tak, aby se příliš nespoléhal na Rusko. Pro Rusko jsou důsledky jasné: pokles vlivu v regionu CAC neohrožuje pouze jeho energetické podíly, ale také politickou kontrolu nad některými zeměmi v oblasti.
Vzhledem k tomu, že Kazachstán se snaží vybudovat novou formu spolupráce se zeměmi mimo své tradiční partnery, může se stát, že Rusko bude moci být vynecháno z regionu, který byl kdysi považován za součást ruské sféry vlivu. Vzhledem k tomu, že se Kazachstán snaží přiblížit Evropě, představuje tato rodící se nevraživost nové napětí ve vztazích mezi Ruskem a Západem.
Ambice Kazachstánu v oblasti jaderné energie
Kombinace této dynamiky a podstaty krize představuje energetickou bezpečnost v jádru geografické transformace. Evropa, která se postupně stává závislou na dovozu energie, hledá nové zdroje energie, které nejsou pod ruskou nadvládou.
Snížení ruského vývozu energie by Evropa mohla kompenzovat pomocí potenciálu Kazachstánu, který se může stát jedním z energetických lídrů kontinentu.
Vztahy mezi Kazachstánem a Francií by také mohly sloužit jako spouštěč celé řady regionálních spoluprací s Evropou jako partnerem, který má ambiciózní plány směřující k uhlíkové neutralitě a diverzifikaci energetických zdrojů.
Kromě toho může k rozšiřování mezinárodních vztahů přispět i rozvíjející se oblast budování míru a procesů souvisejících s bezpečností a geografická poloha Kazachstánu jako regionálního energetického centra.
Zejména rozvíjením vztahů s Francií a dalšími evropskými zeměmi si Kazachstán zajišťuje budoucnost a zároveň přispívá k rozvoji světové energetické bezpečnosti.
Tyto nové vztahy, které se vyznačují spoluprací v oblasti jaderné energie, umisťují Kazachstán na mapu dodavatelů energie a světové politiky.
Závěrem lze říci, že rozhodnutí Kazachstánu přejít na jadernou energetiku představuje posun v procesu strategického rozhodování, který charakterizuje strategické prostředí. Zatímco Rusko mělo problém s tím, že může ztratit svůj vliv ve střední Asii, Evropa na této změně pravděpodobně vydělá.
Snaha Kazachstánu o energetickou soběstačnost a dvoření se západním zemím, stejně jako závody v jaderné energetice, se týkají jak technologií, tak spojenectví, která budou utvářet svět 21. století.