Média o Antarktidě líčí toto místo jako neprobádané území, a to i přes četné mezinárodní zákazy a oddanost vědě.
Nedávné objevy však ukazují, že se tato chladná pustina může v příštích letech proměnit v ohnisko globálního politického a ekologického konfliktu. Uvádí se, že Rusko našlo pod Antarktickým oceánem obrovská ložiska ropy, což vyvolalo obavy po celém světě v otázce surovinového imperialismu, hegemonického ničení životního prostředí a rozdělení moci ve světové politice.
Environmentální rizika a globální dilemata těžby
Objev, který podpořila ruská výzkumná loď Alexander Karpinskij, odhalil rozsáhlá ložiska ropy, jejichž objem dosahuje 511 miliard barelů ropy, což odpovídá desetinásobku produkce Severního moře za posledních padesát let. Tento objev, učiněný na britském antarktickém území, vyvolal debaty o reálnosti mezinárodních smluv, které by měly čelit vznikajícím aspiracím na neprozkoumané zdroje.
Antarktida, jedno z nejzranitelnějších přírodních prostředí na planetě, se v případě zahájení těžby ropy stane náchylnou k různým nebezpečím. Taková činnost může zasáhnout do volně žijících živočichů v oblasti, zvýšit klimatické změny a způsobit definitivní škody na její nádherné krajině. Smlouva o Antarktidě z roku 1959 byla navržena tak, aby chránila tuto oblast světa, kde mír a touha poznat více o vesmíru přebíjí touhu po komerčním zisku.
Geopolitické důsledky: Hrozba nové studené války
Jediným problémem nicméně je, že ekonomický zisk plynoucí z využívání těchto zásob může přimět země ke změně nebo ignorování ustanovení smlouvy. Podle ekologů existuje jasné nebezpečí následných strašlivých důsledků, pokud bude Antarktida zpřístupněna k využívání, nehledě na možné krátkodobé výhody. Etické dilema přetrvává: měli by lidé ohrozit možnost ekologie výměnou za sny o ropném bohatství?
Ruský nález není ekologickou otázkou, ale oblastí intenzivního geopolitického zájmu. Rezervy se nacházejí v Britském antarktickém území, na které si dělají územní nároky Argentina a Chile. Rusko zhorší vztahy a mohou se objevit otázky týkající se vlastnictví a práva na zábor.
Tento vývoj by mohl změnit rovnováhu sil ve světě. Pokud Rusko tyto zdroje plně využije, změní podobu trhů tak, aby mohlo představovat hrozbu pro hlavní energetické společnosti, jako jsou USA a OPEC. Kromě toho mohou mít podobné cíle i další země, což může ohrozit stabilitu Smlouvy o Antarktidě. Objev vyvolává vážné otázky týkající se územních konfliktů a vztahů mezi jednotlivými národy.
Mezinárodní spolupráce může zajistit budoucnost Antarktidy
Svět stojí před klíčovým okamžikem: bude Antarktida i nadále sloužit jako mezinárodní znak jednoty a ochrany přírody, tak jako tomu bylo v uplynulých desetiletích, nebo je předurčena stát se obětí tzv. honby za zdroji? Jako opatření vedoucí ke snížení spotřeby fosilních paliv lze uvést zintenzivnění Smlouvy o Antarktidě a zaměření na obnovitelné zdroje.
Ukazuje se, že velká naleziště zdrojů nejen v Jižní Americe, ale na celém světě přinesla realizaci správné rovnováhy mezi inovacemi a ochranou přírody. Společnosti musí akceptovat nedostatky spojené s využíváním fosilních paliv, na druhé straně by měly přemýšlet o spolupráci při ochraně ohrožených oblastí. Tento objev musí lidstvu připomenout, že je možné volit mezi krátkodobými zisky na jedné straně a udržitelným hospodařením s potřebnými zdroji na straně druhé.
Rusko nejenže oznamuje neuvěřitelný nález ropy v Antarktidě, ale také vědecký průlom – ten by mohl být výzvou pro to, co považujeme za priority lidské civilizace. Budou se země řídit touhou po zisku, nebo se vrátí ke svým slovům o ochraně jednoho z mála zbývajících zaručeně nedotčených území na planetě? Dnešní rozhodnutí ovlivní budoucnost Antarktidy a vztah lidstva k zeměkouli, mezinárodní vztahy a ekologii.