Devastující válka Ruska proti Ukrajině způsobuje zásadní změnu bezpečnostní situace v Arktidě.
Zachování míru v oblasti Arktidy je důležité ze dvou důvodů. Zaprvé, tento region má značnou obchodní hodnotu, a to zejména díky ložiskům některých fosilních zdrojů, které se díky globálnímu oteplování a ústupu ledového příkrovu postupně odhalují. Zadruhé, spolu s ohromujícími ztrátami na životech ve válečném mlýnku na Ukrajině Rusko vyčerpává své značné zásoby vojenské techniky ze sovětské éry.
Vybavení na frontách pochází ze stalinské éry a schopnost ruského obranného průmyslu zvýšit výrobu náhrad je přinejlepším mizivá. Se zhoršujícími se vztahy mezi Ruskem a NATO tak bude muset Kreml najít způsoby konfrontace, které se nebudou opírat o pozemní síly. To znamená, že do popředí zájmu se dostanou námořní a vzdušné síly. Arktida a okolní vody se tak mohou stát novou válečnou frontou, kde bude Rusko – a možná i Čína – hájit svou suverenitu.
Související článek
Rusko a Čína proměňují arktickou oblast v bitevní arénu
Geopolitika Arktidy prošla v průběhu let značnou proměnou. Po skončení studené války se zde nabízela možnost mezinárodní spolupráce v rámci vzniku nových obchodních cest, které táním ledu vznikaly. Kromě vyhlídek na rozvoj Severní mořské cesty spojující Čínu s Evropou byla počáteční fáze komerčního optimismu definována lákadlem průzkumu uhlovodíků. Podle hodnocení Geologické služby Spojených států se v Arktidě nachází odhadem 13 % (90 miliard barelů) neobjevených konvenčních světových zásob ropy a 30 % neobjevených konvenčních zásob zemního plynu. Rusko se však později pustilo do militarizace Arktidy, a region nyní možná míří do třetí fáze, kdy zde dojde k přímému vojenskému střetu.
Ve vodách Arktidy se rozjíždí nebezpečná hra
Moskva v rámci iniciativy získat místní nerostná bohatství jako první zahájila ambiciózní program výstavby ledoborců na jaderný pohon a nákladních lodí s příslušnou třídou ledu. Méně zřejmé už ale bylo, že se do hry zapojí také Peking. Již v roce 2012 Čína do oblasti vyslala ledoborec Xue Long, který o dva roky později doplnila druhá loď a letos v červenci pak třetí. V roce 2014, tedy během čínsko-ruského hromadění arktických zdrojů, pak došlo k anexi Krymu, a od té doby se Kreml aktivně zapojuje do militarizace nejsevernějších oblastí planety. Během plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 již počet ruských základen uvnitř polárního kruhu převyšoval počet základen NATO přibližně o třetinu. V září téhož roku uspořádaly Čína a Rusko společné námořní cvičení v Beringově moři, aby demonstrovaly rostoucí přítomnost Pekingu v regionu.
Bezpečnost Arktidy a okolních vod úzce souvisí s lodním provozem například v Pobaltí. Čínsko-ruské spojení bylo znatelné například v říjnu loňského roku, kdy bylo čínské plavidlo obviněno ze sabotáže podmořského plynovodu a telekomunikačního kabelu spojujícího Finsko a Estonsko. Peking nedávno přiznal, že jeho plavidlo skutečně pochybilo, tvrdli však, že šlo o nehodu. Moskva se k žádnému z předchozích incidentů, z jejichž vyvolání byla obviněna, žádným způsobem nepřiznala.