Hinton je považován za jednu z nejvlivnějších osobností vývoje umělé inteligence, ale opustil ji ze strachu z toho, co může způsobit.
Geoffrey Hinton je jedním z velkých mozků, kteří stojí za umělou inteligencí (AI), jako jsou ChatGPT a Claude. Jeho analýza hlubokého učení a schopnost pochopit logiku všech těchto problémů mu vynesla čestný titul „kmotra“ umělé inteligence (AI). Viděl však také velké existenční nebezpečí AI a odešel z tohoto světa do důchodu.
Za úroveň, s jakou se věnoval pochopení světa umělé inteligence, získal spolu s Johnem Hopfieldem Nobelovu cenu za fyziku za přínos tomuto oboru. O to zajímavější je, že jeho pohled na ni je tak negativní. Koneckonců málokdo zná umělou inteligenci a neuronové sítě tak dobře jako on, takže vytváří zvláštní precedens génia, který si uvědomuje, jaký dopad může mít jeho výtvor.
Nyní se zdá, že Hinton poukazuje na další nebezpečí, které lidstvu ze strany umělé inteligence hrozí, a není jím nic jiného než vzestup fašismu.
Související článek
AI jako záruka fašismu
Geoffrey Hinton varoval před nebezpečím, které představuje vzestup umělé inteligence v dnešním světě. Ani ne tak kvůli škodám, které může způsobit samotná UI. Ve skutečnosti nenavrhuje apokalypsu kvůli tomu, že se vymkne kontrole. Naopak, problémem jsou stále lidé a převládající ekonomický model. Pro Hintona je skutečným problémem kapitalistická společnost.
„S velkým nárůstem produktivity by mělo dojít k nárůstu zboží a služeb pro všechny a lidé by žili lépe. Problém je, že ve skutečnosti se děje pravý opak, protože žijeme v kapitalistické společnosti.“
Hintonův problém spočívá v tom, že podle jeho přesvědčení bude umělá inteligence v průběhu let generovat velké množství peněz, což by teoreticky mělo být dobré pro všechny. Zvýšila by globální bohatství a pomohla by dosáhnout určité rovnosti. Jenže to není pravda. Zbohatlíci díky ní prostě zbohatnou a ti, kteří přijdou o mzdu, zchudnou. Tito lidé budou kvůli absolutní ztrátě kupní síly dohnáni k extremismu, jako se to stalo v meziválečné Evropě.
„Tento obrovský nárůst produktivity dá více peněz velkým podnikům a bohatým, což dále zvětší propast mezi bohatými a lidmi, kteří přijdou o práci. Jakmile tuto propast zvětšíte, tím úrodnější půda zůstane pro vzestup fašismu.“
Hintonův postoj k nebezpečí umělé inteligence je jasný. Nejde ani tak o to, co může AI sama o sobě způsobit lidem, ale o ničivé dopady, které mohou mít lidé sami na svou vlastní ekonomiku jejím přijetím:
„Je to smutné, protože to jen zhoršujeme a zhoršujeme a je to šílené, protože by to mohlo být něco, co pomůže všem. Pokud však výhody získají jen bohatí, společnost na tom bude jednoznačně hůře.“
Není tedy sám, kdo má pesimistický pohled na otázky a problémy, které taková situace přináší, protože MIT varoval před schopností umělé inteligence lhát. Jde však ještě dál a kritizuje samotný výrobní model, kapitalismus, jako hlavní problém, který způsobí růst fašismu kvůli velkému ekonomickému rozkolu mezi třídami, k němuž dojde.