Replika sluneční soustavy může být prvním důkazem mimozemského života

V souhvězdí Coma Berenices, 100 světelných let od Země, se nachází heliosférický zázrak – planetární systém HD110067.


Zatímco většina planetárních soustav tančí chaotické tance, tento planetární systém je pozoruhodně melodický – šest exoplanet obíhá kolem své hostitelské hvězdy v přesné matematické rezonanci. Taková stabilní konfigurace otevírá nové cesty k pochopení procesů vzniku a vývoje planet – což je astronomická rarita.

Planetární systém HD110067

Ukázalo se, že jde o úžasný objev u HD110067 – stabilní systém vykazující orbitální rezonanci, kde jsou dráhy planet přišpendleny v konzistentních poměrech, které umožňují planetám běžet za sebou v určitých intervalech. Vědci zjistili, že pohyb těchto planet probíhá podle vzorce označovaného jako 3:2 nebo 4:3 – že každé tři dokončení dráhy jedné planety přinášejí dvě dokončení dráhy druhé.

Z takového pohybu vyplývá, že tato rovnováha na oběžné dráze musí být blízká původnímu nastavení podmínek před zhruba miliardou let. Vědci předpověděli a potvrdili existenci šesti planet v HD110067 s pomocí dalekohledů TESS a CHEOPS z NASA, respektive ESA.

Související článek

Tato kosmická loď ohýbá vesmír a je rychlejší než světlo
Tato kosmická loď ohýbá vesmír a je rychlejší než světlo

Koncept cestování rychleji než světlo byl dlouho omezen na oblast science fiction, přičemž série jako Star Trek inspirovaly celé generace ke snění o warp pohonech a mezihvězdném průzkumu. Nedávný výzkum však ukázal, že to, co bylo dříve považováno za nemožné, nemusí být zcela nedosažitelné.

Podle jejich zjištění zde existují zajímavé rytmy: zatímco tato nejvnitřnější planeta se otočí šestkrát, vnější planeta se otočí pouze jednou. Taková rezonance zůstává velmi vzácnou připomínkou původní podoby, kterou si planetární systém mohl uchovat, podobně jako nález zkameněliny ve vesmíru.

Systém spíše naznačuje, že má jedinečnou historii vzniku. Většina planetárních systémů nese jizvy po migraci obřích planet nebo narušení blízkými hvězdami, ale HD110067 se zřejmě takovému chaosu vyhnula. Její rezonanční řetězec se nejspíše zformoval brzy a zůstal neporušený, což představuje nebývalou příležitost ve studiu uspořádání planet bez perspektivy člověka.

Pátrání po vyhlídkách na mimozemský život

Možnost existence života s sebou přináší další rozměr zájmu. Přestože se jedná o subneptunické planety – horké světy – s teplotami nad 200 °C, jedna nebo více z nich by se mohly nacházet v mírném pásmu vhodném pro výskyt kapalné vody.

Tyto podmínky činí tento systém poměrně slibným pro budoucí výzkum. Vědci předpokládají, že i v těchto extrémních prostředích by se mohl udržet mikrobiální život nebo odlišné chemické procesy, což by rozšířilo naši definici obyvatelnosti.

Astrofyzici, jako například Carmen Choza z Institutu SETI, zkoumali existenci mimozemské technologie v systému HD110067. Při skenování rádiových signálů nebo technosignatur pomocí dat z teleskopu Green Bank Telescope se tým snažil najít důkazy inteligentního života.

Po prvním hledání nebyly nalezeny žádné výsledky, nicméně stabilita a konfigurace systému jsou stále příslibem pro definování budoucího citlivého průzkumu. Hledání techno-signatur v systémech jako HD110067 zavádí koncept planetární vědy při hledání mimozemské inteligence. Takové systémy jsou pro takové hledání obzvláště zajímavé, protože jejich rezonance mohou umožňovat zachování energie a jemné podmínky pro rozvoj vyspělých civilizací.

Odhalování tajemství vývoje planetárních systémů

Soustava HD110067 je nejen vědeckou kuriozitou, ale také zásadním klíčem k pochopení celého vesmíru. Je známo, že planetární systém se rodí v rezonanci, ale později je jeho rovnováha narušena v důsledku srážek, zrodu obřích planet nebo interakcí z blízkých hvězd.

HD110067 je pravděpodobně snímkem z doby, kdy byly systémy nejvyrovnanější. Vyvolává další otázky týkající se naší vlastní sluneční soustavy. Jelikož zde subneptuny chybí, zatímco jinde se zdají být hojně rozšířené, můžeme se ptát, čím se naše sluneční soustava liší.

Poznatky z HD110067 by mohly pomoci vysvětlit, jak modelovat vývoj planetárních systémů. Oběžná konfigurace soustavy by tak mohla ukázat, jak planety při svém formování interagují s vlastním protoplanetárním diskem. To pomůže rekonstruovat, jak se budou planetární systémy vyvíjet v průběhu miliard let.

Soustava HD110067 je diamantem na dně: její dokonalá rezonance naznačuje planetární dynamiku a stabilitu v kosmickém časovém měřítku. Pokročilé nástroje, jako je vesmírný dalekohled Jamese Webba, plně odhalí složení atmosféry a chemické signatury, což výrazně prohloubí naše znalosti o těchto vzdálených světech.

Zdroje článku: science.nasa.gov

#