Revoluce umělé inteligence právě učinila rozhodující krok vpřed v oblasti biomedicínského výzkumu. Tým vědců vyvinul první virtuální laboratoř, v níž několik modelů umělé inteligence pracuje společně jako skuteční výzkumníci, každý s vlastní specializací a definovanou úlohou. Tato inovace slibuje radikální proměnu vědeckého výzkumu, neboť během několika minut dokáže to, co dříve vyžadovalo měsíce lidské práce.
Systém, který byl představen v předběžné studii vědců ze Stanfordovy univerzity, prokázal svůj potenciál tím, že navrhl 92 nanoprotilátek schopných bojovat proti viru COVID-19. Podle Jamese Zoua, počítačového biologa ze Stanfordu, tito virtuální agenti prokázali vynikající schopnost spolupracovat při plnění mnoha vědeckých úkolů.
Umělá inteligence přináší revoluci ve vědě a výzkumu
Tento průlom představuje změnu paradigmatu v chápání vědeckého výzkumu. Vývoj se shoduje s dalšími významnými pokroky v oblasti umělé inteligence, kde systémy prokazují stále úžasnější schopnosti. Virtuální laboratoř se skládá z několika specializovaných „vědců AI“, včetně hlavního výzkumníka, který tým vede, a vědeckého recenzenta, který přezkoumává a opravuje případné chyby.
Nejvíce fascinující na tomto systému je jeho schopnost pracovat téměř autonomně. Různí agenti AI, specializovaní na imunologii, výpočetní biologii a strojové učení, vzájemně spolupracují pod dohledem virtuálního hlavního výzkumníka. Tato rychlost zpracování a analýzy výrazně převyšuje lidské schopnosti, což umožňuje výrazně urychlit výzkumný proces.
Výsledky jsou velkolepé: více než 90 % nanoprotilátek navržených systémem se ukázalo být účinných proti původní variantě SARS-CoV-2 a dvě z nich dokonce prokázaly potenciál proti novým variantám. Tato účinnost by mohla způsobit revoluci nejen v biomedicínském výzkumu, ale i v dalších vědních oborech. Dopad této technologie by mohl být stejně převratný, jako se předpokládá v jiných odvětvích, a zcela změnit způsob, jakým se provádí vědecký výzkum.
Odborníci však zdůrazňují, že klíčová zůstává role člověka. Sledování a ověřování výsledků lidskými výzkumnými pracovníky má i nadále zásadní význam pro zajištění přesnosti a bezpečnosti výsledků. Systém je navržen tak, aby doplňoval, nikoli nahrazoval práci vědců a fungoval jako výkonný urychlovač výzkumného procesu.