První objev svého druhu o lidském myšlení: Mohlo by se nacházet zde

První objev svého druhu o lidském myšlení: Mohlo by se nacházet zde

Vědci již dlouho studují lidskou mysl, aby pochopili, jak lidé myslí, vnímají a také se chovají.


Nové pokroky vedly k revolučním teoriím, které poskytují hloubkovou analýzu toho, jak lidská mysl konstruuje realitu a ovlivňuje naše zdraví.

Model HMM: Nová kognitivní teorie

Nové pokroky zpochybnily konvenční vědecké poznatky týkající se fungování mozku a vytvořily základ nové kognitivní teorie nazvané Hierarchicky mechanistický model mysli (HMM). Tento model, který vyvinul Dr. Paul Badcock se svým týmem, předpokládá, že naše mysl funguje jako komplexní, adaptivní systém.

Mozek pouze nesrovnává reakce na podněty, ale neustále předvídá a aktualizuje své chápání světa na základě nových informací. Lidské chování ovlivňuje hierarchie prediktivních mechanismů s různými úrovněmi, jak jsou smyslové informace integrovány a také míra emočního a kognitivního zapojení.

Související článek

Největším úspěchem Číny proti Západu nejsou levná auta ani baterie, ale tyto krabičky
Největším úspěchem Číny proti Západu nejsou levná auta ani baterie, ale tyto krabičky

Aby se aplikace pro panenky z Číny stala jednou z nejstahovanějších aplikací v AppStore, je dobrým ukazatelem toho, do jaké míry se horečka Pop Mart na Západě ujala.

Základní teorie modelu HMM spočívá v tom, že struktura mozku mu umožňuje provádět předpovědi na mnoha úrovních. Mozek vytváří očekávání na základě předchozích zkušeností a poté tato očekávání aktualizuje pomocí nejnovějších informací. Tento prediktivní aspekt umožňuje lidem efektivně se orientovat v prostředí a vyhýbat se nebezpečí. To také vysvětluje, proč jsme schopni se přizpůsobit změnám; náš mozek je na základě svých předpovědí připraven na další okamžik.

Podle teorie hierarchicky uspořádaného zpracování informací v lidském poznání by to mohlo vysvětlovat, proč máme problémy s kognitivní mlhou u stavů, jako je autismus, ale i schizofrenie, u nichž různé složky těchto procesů vytváření nejlepších odhadů chybují. Pokud se vědcům podaří interpretovat, jak tyto hierarchie fungují, mohou získat hlubší porozumění těmto a dalším kognitivním onemocněním, což by mohlo vést k novým léčebným postupům a intervencím.

Jak naše myšlení utváří naši realitu

Výzkum docentky Alii Crumové ze Stanfordovy univerzity poukazuje na další zajímavý aspekt toho, jak mysl utváří naši realitu. Výzkum Crumové poukazuje na to, jak přesvědčení mysli a její myšlení mohou drasticky ovlivnit fyzické zdraví.

Crumová ve svém výzkumu zjistila, že lidé, kteří se považovali za méně fyzicky aktivní než ostatní, se dožívali kratšího věku, i když jejich skutečná úroveň aktivity byla podobná. Tento poznatek ukazuje, jak naše vnímání našeho chování může ovlivnit naše skutečné výsledky.

Významná část výzkumu spočívá v takzvaném placebo efektu, kdy lidé zažívají změny ve svém zdravotním stavu jen proto, že věří, že léčba bude účinná. Tento jev ukazuje, jak mysl může vyvolat fyzickou změnu, a to nejen v reakci na vnější terapii, ale i prostřednictvím samotného přesvědčení. Vlnový efekt tohoto spojení víry a zdraví je pronikavý a rezonuje v oblasti zdravotnictví i osobního zdraví.

Jestliže náš postoj může ovlivnit náš fyzický stav, pak změna způsobu, jakým uvažujeme o zdraví (jako je toto úspěšné vytvoření zrcadla, které pečuje o duševní zdraví) a cvičení mohou vysoce zlepšit účinky. Naše myšlení ovlivňuje i další aspekty našeho života, od profesního úsilí až po osobní život.

Když věříme, že svůj talent a inteligenci můžeme rozvíjet, což je spíše růstové myšlení než nehybné a neměnné fixní myšlení, můžeme překonávat překážky a dosahovat větších úspěchů. Uvědomíme-li si, že duševní stavy vytvářejí realitu, můžeme změnou myšlení začít měnit způsob, jakým vnímáme a prožíváme život.

Představy neboli vnímání: Kde začíná realita

Mysl vytváří realitu, místo aby se jí pasivně přizpůsobovala. Studie o představivosti a vnímání ukazují souvislost mezi těmito dvěma kognitivními funkcemi. To, co vidíme, je obvykle kombinací toho, co existuje v našem okolí, a toho, co si mozek vytváří z toho, co o světě ví z předchozích zkušeností.

Z této interakce vyplývá, že vnímání je stejně tak předvídání a očekávání jako smyslový vstup. Pochopení souvislosti mezi představami a vnímáním přineslo nové poznatky o povaze vědomí. Spíše než zrcadlem přírody je vnímání interpretací vytvořenou prediktivní silou mysli.

To vede k přirozenému zkoumání toho, jak mozek interpretuje realitu z iluze, a také toho, jak může být naše vnímání zkresleno světem kolem nás. To by mohlo mít důsledky i pro pochopení duševních poruch zahrnujících halucinace a bludy, které často zahrnují neschopnost mysli rozlišit mezi představami a skutečnými podněty.

Schopnost mysli předvídat, interpretovat a ovlivňovat změnila způsob, jakým přemýšlíme o poznávání. S rozvojem výzkumu se můžeme dozvědět více o složitosti mysli, což nám kromě celkové pohody umožní poskytnout lepší řešení problémů s duševním zdravím a kognitivními funkcemi (jako například tento stroj ze Star Treku testovaný na lidech, před kterým se musíme mít na pozoru).

Zdroje článku:
sciencedirect.com

#