Kdyby došlo k takovému výbuchu, byla by exploze během noci viditelná z jakéhokoli místa na Zemi.
Jaderné bomby jsou nejděsivějším výtvorem, jaký byl kdy stvořen. Pravdou je, že po odpálení první z nich vyústily závody ve zbrojení o další a lepší zbraně hromadného ničení v nebezpečí jaderné války a dokonce i v nápad Spojenými státy bombardovat s nimi Měsíc.
Jaderná bomba na Měsíci
Projekt A119 byl název iniciativy, kterou v letech 1958 až 1959 vyvíjel vědecký tým Leonarda Reiffela. Jejím cílem bylo svrhnout na Měsíc silnou vodíkovou bombu, která by vytvořila explozi viditelnou po celé planetě, a vyslat tak svým soupeřům vzkaz, aby si dali pozor, že se vměšují proti světové velmoci na planetě.
Toto válečné poselství pramenilo ze strachu USA ze ztráty moci ve studené válce, zejména v době, kdy Sovětský svaz přebíral vedení v kosmickém a jaderném závodě. I když je pravda, že Spojené státy jako první dosáhly Měsíce, je třeba mít na paměti, že za naprostou většinu vesmírného výzkumu naší planety vděčíme SSSR, který jako první dosáhl tak vzdálených míst, jako je Venuše, nebo vyslal do vesmíru astronauty. V důsledku této skutečnosti a obav, že ideologický boj vyhraje komunismus, chtěly Spojené státy předvést demonstraci síly, jaká byla dosud jen zřídkakdy k vidění, zprávu, která by byla děsivá v jakékoli jiné době v dějinách lidstva, ale která se v onom okamžiku globální paranoie zdála logická.
Nakonec byl zvolen pacifičtější přístup
Naštěstí zvítězil zdravý rozum a na Měsíci nebylo odpáleno žádné jaderné zařízení, a to ani ze strany USA, ani ze strany Sovětů. A to vzhledem k tomu, že existovala varování, že by to mohlo mít katastrofální dopad na měsíční prostředí, což americké armádě nijak zvlášť nevadilo. V této době se také uvažovalo o přímém bombardování ruské družice Sputnik, ale to by znamenalo zásadní eskalaci válečných akcí, která by vyústila v děsivou jadernou válku. Z tohoto důvodu se zřejmě rozhodli pro zcela jiný postup.
Nakonec se ukázalo, že logickým řešením toho všeho není atomová válka, ale vypuštění vlastní družice, což nakonec udělali a které bylo úspěšné a vyvrcholilo prvním americkým přistáním na Měsíci koncem šedesátých let. Vzhledem k tomu, že dokumenty projektu A119 byly zničeny, nemůžeme vědět, co by z toho vzešlo.
Malou zajímavostí je, že součástí tohoto vědeckého týmu byl také Carl Sagan, významný popularizátor vědy, který dal vzniknout jednomu z nejlepších populárně-vědeckých seriálů: Cosmos. V předchozích etapách však pracoval na tomto typu projektů, které mu umožnily mít poměrně široký rozhled o tom, co může věda obnášet.