Příběh Vinaye Hirematha se zaměřuje na to, jak ztratil jakýkoli zájem poté, co se stal miliardářem.
Jedním z hlavních cílů firem je dosáhnout zisku. Jako příklad můžeme uvést případ OpenAI, protože navzdory popularitě ChatGPT nebude společnost schopna generovat zisk až do roku 2029. Zájem o technologický sektor tedy znamená, že při správné kombinaci úsilí a štěstí může tvůrce startupu ze dne na den narazit na zlato. Někteří však přiznávají, že i když je nebaví počítat nuly na bankovním účtu, být milionářem je to nejhorší, co je kdy potkalo.
https://twitter.com/AsianChronicle/status/1905192068084879637?v=2
Příkladem je Adena Hefetsová, generální ředitelka, která prodala svůj startup za 1 miliardu eur (25 miliard korun). Zatímco mnozí by se mohli domnívat, že taková částka jí zajistila okamžitý odchod do důchodu, Hefetsová přiznala, že to bylo nejhorší rozhodnutí, jaké mohla udělat, protože veškeré riziko, které podstoupila při zakládání svého startupu, ji vedlo k tomu, že vydělané jmění promrhala splácením dluhů. A teď případ Vinaye Hirematha, po vydělání 975 milionů eur (24,3 miliard korun) prý ztratil motivaci k životu.
Studuje fyziku ve svém domě na Havaji
Po prodeji platformy pro zasílání videozpráv Loom, kterou založil v roce 2015, vydělal Hiremath 975 milionů eur (24,3 miliard korun). Na několik dní ho prý přemohla euforie, ale po krátkém zamyšlení přiznává, že se cítil ztracený a bez životních cílů. Proto Hiremath napsal blog s názvem Jsem bohatý a nemám ponětí, co mám v životě dělat, v němž poukazuje na to, že má existenciální krizi, protože neví, jak co nejlépe využít svobodu, kterou má. Ve skutečnosti tvrdí, že odmítl práci ve své bývalé společnosti, která by mu za čtyři roky vydělala 55 milionů eur (1,37 miliardy korun), protože uznává, že peníze už pro něj nejsou motivací.
Od té doby, co společnost prodal, popisuje Hiremath svůj život následovně: „Je to jako žít v mlze“. Nyní žije na Havaji a denně studuje fyziku, protože přiznává, že ho baví učit se každý aspekt tohoto předmětu. Přiznává však, že jeho dalším cílem je založit společnost zabývající se reálnými produkty, což je aspekt, který by ho vedl k tomu, aby se k práci znovu od začátku připojil. Mezitím si uvědomuje, že si nemůže užívat bohatství, které by až na výjimky dokázalo promrhat všechny problémy většiny obyvatel planety.
Hiremathův příběh není ojedinělý. Podobný pocit prázdnoty zažívá mnoho dalších podnikatelů, kteří dosáhli finančního úspěchu. Psychologie naznačuje, že štěstí nemusí nutně souviset s materiálním bohatstvím, ale s faktory, jako jsou osobní vztahy, cílevědomost a osobní růst. Studie Harvardovy univerzity, která sledovala své účastníky více než 80 let, totiž dospěla k závěru, že nejdůležitějším faktorem šťastného a naplněného života jsou lidské vztahy.
V Hiremathově případě může být jeho zájem o fyziku pokusem o nalezení nového cíle. Fyzika se svou schopností vysvětlit záhady vesmíru nabízí intelektuální výzvu, která může být hluboce uspokojující. Navíc touha vytvořit společnost zaměřenou na produkty z reálného světa naznačuje snahu o hmatatelný dopad a spojení s fyzickým světem, na rozdíl od digitální oblasti jeho předchozího podnikání.