Je zřejmé, že soupeření Spojených států a Číny bude určovat podobu světa v následujících letech. Objevují se ale obavy, že soupeření přeroste ve skutečný konflikt. Každou zprávu o posílení vztahů dvou velmocí je proto třeba vítat s otevřenou náručí.
V roce 1979 podepsali americký prezident Jimmy Carter a tehdejší čínský vůdce Teng Siao-pching vzájemnou Dohodu o spolupráci ve vědě a technologiích. Tato dohoda umožnila snadnější spolupráci amerických a čínských vědců v oblastech, jako je zemědělství, energetika, zdravotnictví, životní prostředí a vědy o Zemi nebo při výzkumu vesmíru. Stejně tak se usnadnily vědecké výměny a stáže.
Právě díky této dohodě mohou mimo jiné i federální agentury jako je např. CDC (Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí) nebo NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) sdílet se svými čínskými protějšky data a realizovat společné projekty. Z dohody jsou ale vyloučeny jakékoliv kritické nebo teprve vznikající technologie.
Kontroverze kolem dohody
Dohoda byla v následujících letech a dekádách po prvním podpisu obnovována, vždy v pětiletých intervalech. S tím, jak se z USA a Číny stávaly stále větší soupeři, ale začala dohoda budit určité kontroverze. V letech 2023 a 2024 dokonce došlo k jejímu podrobnému přezkoumávání na půdě Kongresu.
Několik jeho členů vedených kongresmankou Elise Stefanik, kterou si Donald Trump vybral jako budoucí velvyslankyni v OSN, dokonce vyzvalo Ministerstvo zahraničí, aby USA dohodu nepodepisovaly, neboť podle nich Čína dohodu zneužívá k tomu, aby nad USA získala nejrůznější technologické výhody.
V průběhu přezkoumávání a trvajících sporů byla dohoda dvakrát po sobě jen krátkodobě prodloužena, konkrétně o 6 měsíců. Dne 27. srpna 2023 měla být podepsána standardní pětiletá dohoda, avšak místo toho byla prodloužena dvakrát krátkodobě, vždy na šest měsíců.
Podpis smlouvy
Teprve na konci roku 2024 došlo k podpisu plnohodnotné dohody v její nové verzi s tím, že má zpětnou platnost od 27. srpna 2024. Předmětem společného zájmu budou především obory jako je meteorologie, oceánografie či geologie. Dohoda má podle amerických úřadů usnadit práci především vědeckým agenturám, které se zabývají např. výzkumem zlepšujícím varováním před tsunami, daty o chřipkových epidemiích, monitorováním kvality ovzduší, zvyšováním efektivity zemědělství nebo ochranou proti škůdcům.
Nedílnou součástí smlouvy jsou i ujednání o postupech v případě porušení dohodnutých podmínek, např. v oblasti ochrany duševního vlastnictví. To je koneckonců jeden z velkých problémů, které Spojené státy a obecně celý západní svět s Čínou mají. Nezbývá než doufat, že tato a podobné dohody zajistí vstřícnější vzájemný postoj obou hlavních světových velmocí.