Nejnovější údaje ze studie ukazují, že pracovníkům s vyššími příjmy se daří udržet si výsady práce na dálku více než hůře placeným odborníkům.
Konkrétně podle výzkumu stanfordského ekonoma a odborníka na práci na dálku Nicka Blooma, který citoval deník The New York Times, se počet dnů práce z domova od pandemie snížil o 16 % u pracovníků s příjmem mezi 10 000 a 100 000 dolary ročně a pouze o 5 % u pracovníků s příjmem 200 000 dolarů ročně a více.
Ať už se jedná o dobrovolné změny, nebo o důsledek příkazů k návratu do práce, tito pracovníci by mohli přijít o některé výhody práce na dálku, která je často preferovanou volbou zaměstnanců, ačkoli jsme již viděli, že není volbou mnoha šéfů.
K tomu všemu, jak připomíná Inc.com, je třeba dodat, že letošní průzkum společnosti Owl Labs, která se zabývá videokonferencemi, zjistil, že zaměstnanci, kteří pracují v kanceláři, utrácejí dvakrát více než pracovníci pracující na dálku kvůli zvýšeným nákladům na stravu, dojíždění, péči o domácí zvířata atd.
Vysoce vydělávající šéfové nechodí do kanceláře
Vzhledem k tomu všemu deník The New York Times uvádí, že práce na dálku se stala výsadou bohatých. A z Genbety jsme již zjistili, že mnozí jsou šéfové, kteří nutí své zaměstnance, aby se vraceli do kanceláře, zatímco oni sami tam téměř nechodí.
Marc Benioff, generální ředitel společnosti Salesforce, jedné z firem, která letos nejtvrdším způsobem prosazuje návrat do kanceláře, jednou řekl: „V kanceláři se mi nepracuje dobře.“
Koncem října Starbucks pod vedením svého nového šéfa Briana Niccola upozornil firemní zaměstnance kavárenské společnosti, že se od ledna musí také vrátit do kanceláře na tři dny v týdnu. Niccol má však stále svůj domov na kalifornském pobřeží. Starbucks mu poskytl vyhrazené kancelářské prostory, místního osobního asistenta a firemní letadlo připravené odletět do světové centrály společnosti v Seattlu, když se bude muset hlásit v kanceláři.
Tlak na podřízené
Nyní je stále větší počet pracovníků pod rostoucím tlakem, aby se vraceli do kanceláře, což je posedlost, kterou si mnoho společností udrželo i v roce 20124. Zatímco možnost pracovat z domova byla vždy ekonomicky rozvrstvená, říká tato zpráva. Nyní je často vyhrazena jen pro bohaté.
Výzkum Nicka Blooma, ekonoma Stanfordovy univerzity, ukazuje, že po pandemii počet dní, kdy mohou lidé pracovat z domova, koreluje s jejich příjmem. Pouze pět procent zaměstnanců, kteří vydělávají 10 000 až 50 000 dolarů ročně, pracuje 50 mil a více od sídla své firmy, zatímco 14 procent zaměstnanců s příjmy nad 250 000 dolarů.
Tato studie Stanfordovy univerzity o práci na dálku zkoumala více než 1 200 společností s politikou návratu do kanceláře a zjistila, že společnosti častěji kladou takové požadavky na zaměstnance po špatných finančních výsledcích.
„To naznačuje, že kancelářská mánie má méně co do činění se zlepšením fungování společnosti a více s ujištěním akcionářů, že vedení to myslí vážně,“ říká odborník NYT.