Soudní případ v Massachusetts vytvořil precedens pro používání umělé inteligence ve vzdělávacím prostředí. Soud potvrdil rozhodnutí střední školy potrestat studenta, který použil nástroj umělé inteligence Grammarly k vygenerování scénáře k dokumentárnímu filmu v hodině dějepisu USA.
Student a jeho spolužák přímo kopírovali a vkládali text vygenerovaný umělou inteligencí, včetně citací z neexistujících knih. Podvádění bylo odhaleno, když systém Turnitin zjistil, že obsah byl uměle vygenerován, a učitel zjistil, že na práci strávili pouze 52 minut, zatímco ostatní studenti 7-9 hodin.
Debata o využívání AI ve vzdělávání se dostává k soudům
V době, kdy umělá inteligence vytváří již 10 % vědeckých prací, odhaluje tento případ problémy, které s sebou nese její využití ve vzdělávání. Střední škola v Hinghamu povolila použití AI k identifikaci témat a zdrojů, nikoli však k přímému vytváření obsahu.
Důsledky pro studenta zahrnovaly částečné neúspěchy v projektu a sobotní zadržení. Jeho rodiče školu zažalovali s argumentem, že v příručce pro studenty není žádné konkrétní pravidlo zakazující používání AI. Soudce Paul Levenson však rozhodl, že stávající pravidla o akademické integritě jsou dostatečně jasná.
Případ odhalil překvapivé podrobnosti o nevhodném používání AI. Studenti nejenže zkopírovali vygenerovaný text, ale připojili k němu i fiktivní bibliografické odkazy vytvořené pomocí AI. Například citovali neexistující knihu s názvem „Hoop Dreams: A Century of Basketball“, kterou údajně napsal Robert Lee.
Rozhodnutí soudu přichází v situaci, kdy umělá inteligence mění tvorbu obsahu a je stále obtížnější rozlišit mezi původním a uměle vytvořeným dílem. Soud se vyjádřil jasně: zatímco používání umělé inteligence představuje pro pedagogy výzvu, kopírování a vkládání jejího obsahu bez uvedení citací představuje jasný nedostatek akademické integrity.
V tomto případě hrály zásadní roli detekční systémy. Kromě systému Turnitin používali učitelé k potvrzení použití AI nástroje jako Draft Back a Chat Zero. Tato technologie prozradila podvádění tím, že ukázala skutečný čas strávený nad prací a umělé vzory psaní.
Toto rozhodnutí soudu představuje důležitý precedens v digitálním věku, kdy umělá inteligence mění i naše vnímání klasických prací. Studenti by si měli uvědomit, že používání nástrojů umělé inteligence bez řádného povolení a citování může mít závažné akademické důsledky.
V rozhodnutí se uvádí, že školy mají širokou možnost volného uvážení při řešení případů akademického nečestného jednání. Soudce zdůraznil, že se nejedná o debatu o rafinovaném využívání nových technologií, ale přímo o případ akademického podvodu.