V důsledku technologického růstu Číny i Spojených států se obě mocnosti dostaly do střetu zájmů, který je přiměl k zavedení rozdílných sankcí. Asijci tak zpřísnili kontrolu nad klíčovými nerostnými surovinami pro průmysl, zatímco Američané zpřísnili sankce a hledali nové partnery, aby zmírnili čínský růst. A podle očekávání jsou to nyní Američané, kdo se rozhodl k novému kroku.
Úřad obchodního zmocněnce USA zahájil vyšetřování čínských plánů na ovládnutí trhu s čipy. Zdá se, že za tímto krokem stojí obavy o národní bezpečnost a nekalá konkurence. Ačkoli jsou tedy starší čipy méně pokročilé než ty, které se používají pro umělou inteligenci, jsou nezbytné v každodenních produktech, jako jsou vozidla, lékařské přístroje a domácí spotřebiče. A vzhledem k tomu, že Čína plánuje v příštím desetiletí vybudovat více než 60 % celosvětové kapacity těchto čipů, vidí USA potenciální nebezpečí pro investice do svého průmyslu.
Nekalé obchodní praktiky Číny
Šetření tak ukázalo, že dvě třetiny amerických výrobků, které používají čipy, obsahují čínské komponenty. Polovina amerických společností zase nezná původ svých čipů, což vedlo USA k obvinění Číny z používání protisoutěžních metod, které nejsou založeny na trhu. Ve skutečnosti se ukazuje, že dodavatelé v asijském regionu nabízejí čipy za ceny o 30 až 50 % nižší než v USA, v některých případech je dokonce prodávají pod výrobními náklady.
Závislost na čínských čipech by tak mohla oslabit dodavatelský řetězec polovodičů v USA a následně ohrozit cíle zákona CHIPS a hospodářskou bezpečnost USA. Kromě toho USA usilují o veřejné připomínky a konzultace s průmyslem s cílem zvýšit domácí výrobu čipů a snaží se minimalizovat dopady čínských opatření na kritickou infrastrukturu. Američané tak chtějí zabránit tomu, aby Čína ovládla trh se staršími čipy a měla tak možnost uvalit sankce, které by poškodily ekonomiku USA.