Americké ministerstvo obrany vyčlenilo 100 milionů dolarů (zhruba 2,2 miliardy korun) na integraci generativních technologií umělé inteligence napříč různými oblastmi s cílem objevit případy využití AI, implementovat AI na taktické úrovni a testovat nové modely v prostředí reálného času pro rychlou zpětnou vazbu.
Oznámení je součástí nově zřízené buňky pro rychlé schopnosti AI, která nahrazuje pracovní skupinu ministerstva Lima, vytvořenou v srpnu loňského roku za účelem studia vhodnosti aplikací generativní umělé inteligence pro požadavky ministerstva obrany. Nová buňka AI v Pentagonu bude nasazovat nástroje napříč válečnými a podnikovými oblastmi ministerstva, jako je zpravodajství, logistika a vývoj zbraní.
Pentagon rozšiřuje své zaměření na umělou inteligenci
Více než polovina finančních prostředků AIRCC, tedy 75 milionů dolarů (téměř 1,7 miliardy korun), bude určena na pilotní projekty AI a půjde malým podnikům na vývoj případů využití AI vhodných pro potřeby Pentagonu. Tyto aplikace pokrývají případy použití v podnicích a válečných operacích a v oblastech, jako je logistika a operační plánování. V rámci tohoto financování bude 40 milionů dolarů (zhruba 900 milionů korun) přiděleno části malých podniků na „vytvoření prioritních aplikací, které jsou připraveny k co nejrychlejšímu rozšíření“, jak uvádí Pentagon.
Zbývající rozpočet je určen na pilotní projekty, které mají demonstrovat dopad umělé inteligence na vojenské a obranné operace. Tato částka bude rozdělena mezi čtyři pilotní projekty, z nichž dva pokrývají potřeby podniků a dva slouží potřebám válečných operací. V rámci tohoto úsilí se Hlavní úřad Pentagonu pro digitální a umělou inteligenci (Chief Digital and Artificial Intelligence Office, CDAO) spojí s velitelskými divizemi, aby spustily 90denní pilotní projekty v rámci „prvního velkého úsilí o nasazení hraničních modelů AI na podporu potřeb válečných sil v reálném čase“.
Chystají se nové zajímavé projekty
Spolu s těmito dvěma investicemi Pentagon vyčlenil další miliony na experimenty s umělou inteligencí a implementaci hraničních modelů v reálném prostředí. V rámci toho je většina prostředků vyčleněna na zřízení AI rozhraní pro „testování a experimentování ve vládních sítích“. Tyto tzv. sandboxy jsou izolovaným prostředím, které umožňuje programátorům spouštět aplikace bez vlivu na širší softwarový ekosystém. CDAO zahájí toto úsilí spuštěním dvou sandboxů do ledna 2025 a v létě bude následovat spuštění dalších dvou rozhraní. Podle Pentagonubude tato iniciativa „realizována ve spolupráci s poskytovateli cloudových služeb a bude využívat průmysl k začlenění hraničních modelů umělé inteligence, vývojových nástrojů a doladění schopností v sandboxech“.
Zbývajících 5 milionů dolarů (zhruba 112 milionů korun) bude sloužit k testování implementace AI v reálných případech použití napříč velitelskými útvary ministerstva. Pentagon má celosvětovou působnost a funguje prostřednictvím 11 velitelských divizí, jako je Vesmírné velitelství, Kybernetické velitelství, Indopacifické velitelství a Centrální velitelství.
Dr. Radha Plumbová, vedoucí oddělení digitální a umělé inteligence, zdůraznila, že ministerstvo potřebuje k vývoji a nasazení nástrojů umělé inteligence všechny schopné ruce. Americký soukromý sektor je podle ní v oblasti AI světovým lídrem a dodala, že ministerstvo obrany musí „zodpovědně využít obrovský příslib AI ve všech oblastech od finančního řízení přes logistiku a plánování operací až po autonomní systémy“.
Oddělení Dr. Plumba bude pracovat na základě zkušeností získaných z Task Force Lima, která byla založena v loňském roce. Pracovní skupina doporučila, aby ministerstvo zvýšilo tempo pilotních projektů AI, spolupracovalo s průmyslem a akademickou sférou na využití generativní umělé inteligence a určilo nejlepší projekty GenAI, které by se měly rozšířit.