Když Nintendo představilo svůj Switch 2, mnozí jej rychle přirovnali ke strategii Applu. Ano, iPhone 16 nebyl zrovna nejpřevratnější. Málokdo však ví, že tyto dvě společnosti sdílejí už desítky let mnohem víc než jen filozofii designu. Už léta mají podobné vize, i když se jejich cesty jen zřídkakdy přímo zkřížily. Je to příběh spolupráce, vzájemného respektu a společných vizí, který stojí za to vyprávět.
A faktem je, že ačkoli dnes můžeme na svých iPhonech hrát hry ze stejně výkonných herních konzolí, jako je PlayStation 5, vítězí nakonec hry ve stylu „Nintenda“: lehké, zábavné a s dobrým příběhem. Do katalogu Apple Arcade by se totiž vešly i tak slavné tituly, jako je Zelda. Sny stranou a s vědomím, že už od dob života Steva Jobse je v Cupertinu zájem o japonský svět? Využijme příležitosti a podívejme se na nové Nintendo Switch 2 prizmatem Applu.
Když si Apple chtěl hrát na Nintendo
Píše se březen 1991 a Michael Spindler (generální ředitel společnosti Apple) pronese výrok, který nás dnes překvapí: „Nintendo byla společnost, které se v 90. letech nejvíce báli“. A není divu. Zatímco Apple se snažil najít své místo na trhu, Nintendo železnou pěstí ovládalo digitální zábavu.
Je třeba připomenout, že Apple už tehdy vyhodil Steva Jobse a bylo to jedno z období, kdy jsme byli svědky nejšílenějších launchů. Tato situace vedla k jednomu z nich, protože Apple nezůstal nečinně přihlížet. Nyní se vracíme do roku 1996 a málokdo si vzpomene, že Apple měl vlastní herní konzoli. Byla ve spolupráci s firmou Bandai a jmenovala se Pippin. Konzole, která stála neuvěřitelných 599 dolarů (v přečtu zhruba 14 700 korun).
Projekt byl naprostým propadákem, prodalo se ho jen 42 000 kusů ve srovnání s miliony kusů PlayStation a Nintenda 64. Snažili se vytvořit konzoli, která by byla zároveň počítačem, což trh nebyl připraven pochopit. Zajímavé je, že tento neúspěch dal Applu cennou lekci, kterou uplatnil o několik let později u iPhonu: je třeba vytvářet zařízení s jasným a dobře definovaným účelem. Pippin se snažil dělat všechno a nakonec nedělal nic zvlášť dobře. Zajímavé je, že v určité době obě společnosti sdílely technologie. Apple i Nintendo používaly ve svých zařízeních procesory PowerPC díky alianci AIM (Apple-IBM-Motorola). Bylo to osudové přikývnutí na to, co mělo přijít.
Současnost společností Apple a Nintendo
Dnes jsou vztahy mezi oběma společnostmi těsnější než kdykoli předtím a došlo kjednomu klíčovému datu, které si mnozí z nás pamatují s obzvláštním vzrušením: 7. září 2016. Bylo to během keynote k iPhonu 7, když se najednou na pódiu stalo něco nepředstavitelného.
Shigeru Miyamoto, otec Super Maria, vystupuje po boku Tima Cooka v Bill Graham Civic Auditorium v San Franciscu. Sál propukl v potlesk, a to právem: Mario, nejslavnější instalatér na světě, přichází poprvé na iOS. „Přivedeme Maria na iOS,“ oznámil s úsměvem Miyamoto-san, zatímco měl na sobě tričko s logem hry. Super Mario Run byla nejen první mobilní hra společnosti Nintendo s Mariem v hlavní roli, ale byla také dočasně exkluzivní pro iOS. Toto rozhodnutí nebylo náhodné: Nintendo si vybralo platformu Apple kvůli její kontrole kvality a prémiovým uživatelům, což dokonale odpovídalo jeho vizi. Hra dosáhla 40 milionů stažení za pouhé 4 dny, čímž trhala rekordy.
Případ Nintendo Switch 2
Nová konzole společnosti Nintendo je téměř poctou filozofii společnosti Apple: zdokonalování místo revoluce. A i když to lze někdy považovat za kritiku, když je něco uděláno tak dobře, není třeba to měnit, pouze zdokonalovat. Stejně jako si každý nový iPhone zachovává podstatu svého předchůdce, je Nintendo Switch 2 pečlivou evolucí již tak dokonalého designu. A tato filozofie funguje: původního Switche se prodalo více než 130 milionů kusů.
Nové Nintendo Switch 2 potvrzuje, že se japonský gigant poučil z nejcennější lekce Applu. Konzole je cvičením v precizním designu:
- Mírně větší obrazovka.
- Zaoblenější a ergonomičtější hrany
- Výrazná vnitřní vylepšení
- Stejný hybridní koncept, který způsobil revoluci na trhu.
Je to, jako když Apple představil iPhone 16 Pro: na první pohled vypadá stejně jako jeho předchůdce, ale změny jsou tu pečlivě provedené. Nebýt nových barev a povrchových úprav,rozdílů oproti původnímu Switchiby si všimly jen ty nejzkušenější oči. Ale právě na takový typ lidí je zaměřen.
To, co by někteří mohli považovat za „nudné“, je ve skutečnosti známkou obchodní vyspělosti. Nintendo, stejně jako Apple, dosáhlo toho bodu, kdy drastické změny prostě nejsou nutné. Postačí jim kapitál značky, ekosystém a v jejich případě i hry. Design je okamžitě rozpoznatelný, značka je zavedená a uživatelé přesně vědí, co mohou očekávat.
Jak kdysi řekl Steve Jobs, „v jednoduchosti je největší rafinovanost“, a zdá se, že Nintendo se touto poučkou řídí: každá změna na Switchi 2 je pečlivě promyšlená, nic není náhodné. Nintendo a Apple. Dvě různé společnosti. Dva různé kontinenty, ale se stejnou filozofií: uživatelský zážitek je na prvním místě.