Sonda Voyager 1, vypuštěná 5. září 1977, se stala symbolem lidské touhy po poznávání neznámého.
Voyager 1 se spolu se svým dvojčetem Voyagerem 2 vydal dál od Země než jakýkoli jiný lidmi vyrobený objekt a dokázal vyprávět mnohé z historie nových prostor, které otevřel ve věčném vesmíru, a o tom, co se nachází za hranicemi sluneční soustavy.
Neobvyklá šance: Jak Voyager 1 využil vyrovnání planet.
Voyager 1 byl koncipován jako ambiciózní vesmírná mise určená ke studiu vnějších planet. Sonda, která byla určena k Jupiteru a Saturnu, využila vzácného uspořádání planet, k němuž dochází jednou za 176 let a které jí umožnilo „vystřelit se“ mezi planetami jejich gravitační silou.
V březnu 1979 dokončila sonda Voyager 1 své nejtěsnější přiblížení k Jupiteru a odhalila jeho překvapivé vlastnosti, včetně systému tenkých prstenců a sopečné činnosti na jeho měsíci. Sonda také pořídila nádherné snímky Europy, které naznačují možnost existence obrovského podpovrchového oceánu pod jejím ledovým povrchem.
Související článek
O rok později dorazila sonda Voyager 1 k Saturnu a objevila nové měsíce, mezi nimi Prometheus a Pandora, a poskytla dosud neviděné snímky podivuhodné složitosti prstencové soustavy. Její studie Titanu, největšího Saturnova měsíce, prokázaly oranžový opar, který později inspiroval dlouholeté spekulace o záhadě uzavřené v jeho atmosféře.
Zlatý rekord: Časová kapsle lidstva pro vesmír
Jedním z kulturních artefaktů, které Voyager 1 kromě vědeckých přístrojů má, je Zlatý záznam. Jedná se o pozlacený dvanáctipalcový měděný disk, na kterém je hudba, pozdravy v 55 jazycích, zvuky přírody a obrázky z naší Země.
Tento Zlatý záznam, zamýšlený jako výzva nezemským tvorům, do něj vkládá celé panorama podstaty lidstva, pro některé budoucí objevitele ve hvězdách otevřenou časovou kapsli. V srpnu 2012 se sonda Voyager 1 zapsala do historie jako první sonda, která vstoupila do mezihvězdného prostoru.
Tento milník byl v následujícím roce dokonce potvrzen. Překročením heliopauzy – linie, za níž slábne běžný vliv Slunce – poskytla převratné údaje o této neprobádané oblasti. Její přístroje ukázaly prudký pokles slunečních částic a nárůst kosmického záření od jiných hvězd.
Voyager 1: stále odhaluje tajemství mezihvězdného prostoru
Expedice Voyageru 1 stále přináší vědecké poklady. Sonda poslala údaje o drsném kosmickém záření, které se nachází v mezihvězdném prostoru, a o tom, jak sluneční částice interagují s částicemi přicházejícími od jiných hvězd. Tato pozorování přinášejí důsledky pro teorie o hranicích sluneční soustavy a také nové důležité pokyny pro další mise zaměřené na výzkum hvězd.
Voyager 1 však operuje pod miliardami mil, od roku 2022 přibližně 14,6 miliardy mil (23,5 miliardy kilometrů). Spoléhá se na rádiové signály, jejichž cesta v každém směru trvá přes 21 hodin. Sonda má tři radioizotopové termoelektrické generátory, které přeměňují teplo z radioaktivního rozpadu na elektřinu.
Přesto bylo kvůli ubývajícím zdrojům energie mnoho vědeckých přístrojů z důvodu úspory energie vypnuto. NASA předpovídá, že do roku 2025 přestanou fungovat i ty ostatní, čímž skončí éra, kterou mnozí označují za výjimečnou.
Zatímco Voyager 1 pokračuje ve své cestě, vyvolává údiv a možnosti daleko do budoucnosti – zhruba za 40 000 let se bude nacházet pouhých 1,7 světelného roku od hvězdy AC +79 3888 a vezme s sebou historii svých tvůrců. Její síla bude v té době vyčerpána, ale její odkaz bude inspirovat generace, které teprve přijdou, jako ikona lákající ke hvězdám.
To, co Voyager 1 dokázal vlastními silami, je svědectvím lidské vynalézavosti a zvídavosti? Díky průkopnickým objevům, které s ním byly učiněny, a kulturní symbolice zlatého záznamu se zdá, že daleko přesáhl rámec mise, pro kterou byl původně určen – představuje trvalé poselství o objevech a cestu k některým neprobádaným neznámým.