Měsíc byl vždy jednou z věcí, která vědce i jednotlivce obecně neustále uchvacuje. Avšak v tom, že je fascinujícím výtvorem, rozpoznali vědci ultra vzácný izotop helia-3 jako slibný čistý a silný zdroj energie.
Čína ho chce těžit. Snaha o těžbu měsíčních zdrojů sílí. Čína uvažuje o tom, že na Měsíci postaví magnetické odpalovací zařízení, aby toho dosáhla.
Proč je svatým grálem energie helium-3?
Hélium-3 má dva protony a jeden neutron a je lehkým izotopem helia. Vzhledem k jeho slibnému využití v jaderné fúzi, která je čistým zdrojem energie, je velmi žádaný, přestože je na Zemi poměrně vzácný. Kombinací s izotopem vodíku deuteriem by helium-3 mohlo být použito k výrobě elektřiny bez emisí oxidu uhličitého nebo dlouhodobého radioaktivního odpadu.
Vzhledem k jeho hojnému výskytu na Měsíci je klíčovým přínosem pro nadcházející vesmírné výzkumné a těžební mise. Na Zemi se nachází pouze 0,5 metrické tuny zásob helia-3, avšak v měsíční půdě se ho může nacházet přibližně milion tun. Podle vědců by to mohlo zajistit energii pro celou zeměkouli na více než tisíciletí. Vědci se domnívají, že Měsíc by mohl přispět k pokrytí světových energetických potřeb.
Související článek
Rozsáhlé plány Číny na těžbu na Měsíci
Čína je jednou z nejmocnějších zemí světa, pokud jde o inovace, objevy a vynálezy založené na energii. Skutečnost, že vědí, že Měsíc je bohatý na helium-3, je bude více tlačit k hledání způsobů, jak tuto energeticky úspornou surovinu získat. Čína doufá, že se jí do roku 2035 podaří ve spolupráci s Ruskem zřídit na jižním pólu Měsíce výzkumné zařízení. Ačkoli by si tento projekt vyžádal výdaje ve výši 130 miliard jüanů (přes 440 miliard korun), těžba helia-3 by mohla přinést zisk již za rok.
K mnoha obtížím patří stabilita rotujícího ramene a jeho odolnost vůči radiaci a měsíčnímu prachu. Přesto vědci předpokládají, že tento projekt bude dokončen do roku 2045. Čína plánuje využít nejmodernější technologie k vypuštění vytěženého helia-3 z Měsíce na Zemi. Tato odvážná strategie svědčí o odhodlání země získat dominantní postavení v oblasti, kterou mnozí označují jako „lunární ekonomiku“.
Čína se připravuje na zahájení další fáze svého programu průzkumu Měsíce, jehož výsledkem by podle NASA mělo být zřízení „výzkumné základny“ na jižním pólu Měsíce. Plánované mise se skládají z:
- Podobně jako sonda Chang’e 5 bude i sonda Chang’e 6 vracet vzorky s důrazem na jižní pól Měsíce. Pravděpodobně se pokusí získat led z kráterů na jižním pólu, které jsou vždy zastíněné.
- Za účelem hledání vody na jižním pólu Měsíce bude Chang’e 7 hybridním orbiterem, landerem a roverem. Tato mise by mohla přijít před misí Chang’e 6.
- Podle zpráv byl Chang’e 8 postaven za účelem testování technologií pro případné vybudování lunární základny.
Důsledky těžby helia 3 pro svět
Pokud se Číně podaří celý tento projekt uvést do života, znamená to pro svět více a levnějších obnovitelných zdrojů energie. Pravděpodobně si budeme Měsíce vážit ještě více, protože kdo by tušil, že naše energie může pocházet právě z něj? Drobnou obavou by mohlo být, že těžba pravděpodobně Měsíc celkově poškodí. To však vědci teprve analyzují.
S těžbou helia-3 jsou však spojeny i geopolitické a etické problémy. Podle mezinárodních smluv je Měsíc společným zdrojem a stále existují nezodpovězené otázky týkající se vlastnictví, využívání a rozdělování přínosů. Svět musí tyto překážky překonat, protože Čína postupuje vpřed, aby bylo zaručeno, že využívání zdrojů a průzkum vesmíru budou přínosem pro celé lidstvo.
Zemi bude vládnout národ, který ovládá zdroj energie pohánějící technologickou civilizaci. Dějiny budou mít smutný obrat, pokud se tímto národem stane Čína, vzhledem k její imperiální zahraniční politice a stavu lidských práv. Vlastnictví měsíčního hélia 3 a vývoj technologií pro jeho využití jako zdroje energie z jaderné fúze je tedy pro Spojené státy a národy, které podepsaly dohody Artemis, zásadní.