Skutečnost, že se velká část generace Z dostává do rozporu s tím, co považujeme za obvyklé standardy, pokud jde o práci, není v tomto okamžiku filmu již překvapivá.
To nám však nebrání v tom, abychom byli překvapeni generační propastí, kterou generace Z nabízí ve srovnání se staršími, a to tváří v tvář průzkumům, které ukazují, že 95 % mladých lidí vynechává svou práci nebo úkoly v pracovní době.
Jak zjistila studie PapersOwl, naprostá většina mladých lidí z generace Z se přiznala k trikům pochybné zákonnosti a morální kvality, při nichž se přiznali k předčasnému odchodu z práce, využívání firemního majetku k osobnímu prospěchu nesouvisejícímu s jejich prací, nebo dokonce ke zdřímnutí během pracovní doby. Z patnácti forem vyhýbání se práci, které byly v průzkumu představeny, se většina přiznala, že provedla alespoň jednu z těchto činností. Tyto trendy lze přitom sledovat u v generace Z v Česku.
Odvaha generace Z v pracovním dni
Mezi všemi možnostmi, které byly generaci Z položeny, aby se zjistilo, jak se vymykají nebo obcházejí hranice toho, co firmy, v nichž pracují, považují za vhodné, s přehledem vítězí možnosti odejít z práce dříve a zavolat nemocenskou a vzít si volno s 34 % a 27 %.
Za nimi, ale s podíly pod 20 %, jsou další možnosti, jako je pozdní příchod, dodržování zákona nejmenšího úsilí prostřednictvím tichého odchodu, používání umělé inteligence k dokončení úkolů, zdřímnutí při práci na dálku, počítání více hodin, než kolik skutečně odpracovali, a používání firemních nástrojů nebo softwaru pro osobní koníčky nebo druhou práci.
Prostřednictvím triků naučených na sociálních sítích nebo objevených vlastními zkušenostmi je důvodem těchto praktik v jistém smyslu vyjádření protestu vůči firemním podmínkám, aniž by se museli potýkat s konfrontací, která by byla spojena s podáním stížnosti, aby dosáhli milníků, které by je motivovaly k práci podle obvyklých standardů.
Mezi těmito kariérními milníky je podle 50 % respondentů z generace Z klíčový vyšší plat, který však zdaleka není tím jediným, co by je motivovalo k usilovnější a kvalitnější práci. Zbývající odpovědi se rozdělily mezi pozitivnější a méně toxické pracovní prostředí, potřebu zajistit výplatu pro své rodiny a zapojení do větší kultury uznání a výzev, které je nutí dívat se na svůj pracovní život s větším nadšením.
Odpověď výzkumníků studie zní, že generace Z přece jen nemá tak mylné ambice, jak by si jejich šéfové mohli myslet. Otevřené systémy komunikace, nabídka flexibility a upřednostňování duševního zdraví pracovníků by nepochybně pomohly snížit tuto absenci mnohem více než přísnější kontrola pracovní doby, každodenní check-in nebo používání špehovacích nástrojů, jako je sledování obrazovky.