Pokud lidský druh koketuje s umělou inteligencí, ostatní mezigalaktické druhy ji mohly ovládnout a podlehnout jí už dávno.
Myšlenka, že v galaxii Mléčné dráhy existují vyspělé civilizace, není nová: astronomové již desítky let diskutují o možnosti, že galaxie je domovem mnoha forem inteligentního života. Na síle však nabývá hypotéza, že tyto civilizace nemusí být pouze biologické, ale že se u nich mohly vyvinout – nebo se dokonce stát – systémy umělé inteligence s pro nás těžko představitelnou autonomií.
Podle webu Popular Mechanics by tento proces mohl být přirozenou součástí evolučního vývoje technologicky vyspělých kultur, jako logický a nezbytný krok k dalšímu technologickému vývoji. Ledaže by vlastní schopnosti těchto druhů umožňovaly vykonávat práci umělé inteligence ve stejném čase zpracování.
Robotický život tam venku
V takovém scénáři by postbiologická inteligence těžila z toho, že by nebyla závislá na nezbytnostech, jako je potrava, atmosféra nebo teplotní rozmezí. Jinými slovy, mohla by se snadno přizpůsobit novým planetám nebo dokonce nehostinným oblastem vesmíru. Měla by také schopnost navrhovat a zdokonalovat své dědice vysokou rychlostí, což je proces, který Seth Shostak, astronom z Institutu SETI, považuje za běžný vzorec ve vesmíru, jak uvádí Popular Mechanics.
Na druhou stranu se objevily domněnky, že tyto postbiologické civilizace by mohly komunikovat pro nás zatím nepochopitelnými prostředky, jako jsou gravitační vlny nebo dokonce interakce s temnou hmotou, spíše než tradičními rádiovými vlnami, které občas dorazí na naši planetu a které jsme někdy špatně interpretovali.
Tento scénář zapadá do dalších teorií, jako je například takzvaná zoologická hypotéza, která předpokládá možnost, že vyšší civilizace pozorují život na Zemi z nějakého bezpečného místa a čekají, až lidstvo dosáhne vhodného stupně vývoje, aby s ním mohly navázat kontakt. Vzhledem k tomu, že náš pokrok v oblasti umělé inteligence postupuje pomalu, ale vytrvale, je možné uvažovat o existenci hybridních bytostí na půli cesty mezi strojem a biologickou bytostí.
Nejprve bychom však měli najít život a pak uvažovat o tom, jak by tento život mohl vypadat. Dosavadní lidské snahy byly marné.
Nejde však jen o potenciální výhody. Mnozí odborníci dnes varují před riziky spojenými s umělou inteligencí na Zemi a není bezdůvodné se domnívat, že tato nebezpečí hrozí i jiným civilizacím. Pokud se umělá inteligence stane umělou obecnou inteligencí (AGI), je možné, že přeroste své tvůrce a vydá se vlastním směrem, čímž nám zůstane možnost, že se v rozlehlých končinách vesmíru setkáme nikoli s biologickými civilizacemi, ale s plně autonomními umělými inteligencemi. Při tak rozsáhlém vesmíru a tolika neznámých otevírá tento směr uvažování nový pohled na to, kde hledat život – nebo posmrtný život – v dalekých končinách galaxie.
Podle slavné Drakeovy rovnice se v Mléčné dráze nachází odhadem 12 500 inteligentních civilizací schopných komunikace, jak uvádějí výše zmíněná média. Je pravděpodobné, že většina z nich, jakmile dosáhly vlastního technologického pokroku, přijala umělou inteligenci jako součást svého vývoje, stejně jako jsme ji v posledních desetiletích závratným tempem začlenili my lidé. Někteří odborníci, jako například Steven Dick, vyslovují možnost, že různé civilizace zcela překonaly svou biologickou složku a ustoupily životním formám založeným na umělé inteligenci nebo se alespoň spojily se svými výtvory, aby překonaly fyzikální limity biologie. Umělá inteligence by skutečně mohla způsobit zánik společností, jak jsme uvedli letos v květnu.