Přestali byste ve školách vyučovat programování, nebo si myslíte, že je to stále nezbytná dovednost pro přípravu budoucích zaměstnanců?
Donedávna se mělo za to, že naučit se programovat je téměř zaručenou vstupenkou k profesnímu úspěchu v digitálním světě. Od Silicon Valley až po nejvyspělejší střední školy na planetě platilo jasné heslo: „Každý by měl umět programovat“. V roce 2025 však tento příběh zpochybňují právě ti vedoucí představitelé, kteří ho kdysi prosazovali.
Osobnosti jako Mark Zuckerberg (Meta), Sam Altman (OpenAI), Jensen Huang (NVIDIA), Bill Gates (Microsoft), Thomas Dohmke (GitHub) a další z technologického světa vyjádřili protichůdné – a v některých případech radikálně protichůdné – postoje k tomu, zda je nutné, aby se nové generace učily programovat, nebo zda naopak tyto znalosti budou ve věku umělé inteligence zbytečným přežitkem.
Stojíme před koncem programování, jak ho známe, nebo nově definujeme, co to znamená „umět programovat“?
Čeká nás konec programování?
Odborníci proti školení v programování
Mark Zuckerberg se vyjádřil jasně:
„Dojdeme do bodu, kdy veškerý kód v našich aplikacích bude psát umělá inteligence, nikoliv lidští inženýři. A to se pravděpodobně stane do roku 2025.“
Podle generálního ředitele společnosti Meta není automatizace práce vývojářů střední úrovně budoucí možností, ale skutečností, která se teprve chystá. Už nejde jen o získání efektivity: jde o strukturální revoluci, která změní samotnou roli programátora.
A Zuckerberg není sám. Dario Amodei, generální ředitel společnosti Anthropic, předpovídá, že „umělá inteligence bude v příštích šesti měsících psát 90 % kódu“ a že do roka bude psát prakticky všechno.
Podle něj je trend jasný: AI nenavrhuje pouze řádky kódu, ale rozumí návrhům, vytváří aplikace a stále častěji činí technická rozhodnutí, která dříve náležela výhradně lidem.
Snad nejprovokativnější výrok pochází od generálního ředitele společnosti NVIDIA Jensena Huanga. Na Světovém vládním summitu prohlásil:
„Je to téměř přesný opak toho, co se v průběhu let říkalo. Naším úkolem je vytvářet počítačové technologie, díky kterým nebude muset nikdo programovat. Programovacím jazykem bude lidský jazyk. Každý je nyní programátorem.“
Tato vize odstraňuje potřebu učit se syntaxi, řídicí struktury nebo specifické programovací jazyky. Podle něj už „hodnota“ nespočívá v psaní kódu, ale ve znalosti toho, co má tento kód dělat, pro koho a jak ho začlenit do reálného světa.
Huang dokonce uvádí, že kdyby si dnes měl vybrat vysokoškolský titul, studoval by biologii, nikoliv informatiku.
Huangova vize se shoduje s vizí Sama Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, který tvrdí, že studenti by se měli zaměřit na „zvládnutí nástrojů umělé inteligence“ stejným způsobem, jakým se jeho generace učila programovat. Klíčovou dovedností budoucnosti podle něj není kódování jako takové, ale „metadovednost učení“ a přizpůsobivost.
Altman dále naznačuje, že softwaroví inženýři budou díky umělé inteligenci stále produktivnější, dokud nepřijde doba, kdy budeme jednoduše potřebovat méně programátorů.
Odborníci podporující vzdělávání v oblasti programování
Ne všichni s touto diagnózou souhlasí.
Thomas Dohmke, generální ředitel společnosti GitHub, důrazně tvrdí, že „každé dítě by se mělo učit programovat, stejně jako matematiku nebo fyziku“. Kódování podle něj není jen pracovní nástroj, ale základní dovednost pro pochopení digitálního světa kolem nás.
Jeho klíčovým argumentem je, že umělá inteligence nenahrazuje potřebu pochopit, jak software funguje. Může pomoci, může ho urychlit, ale nenahradí kritické myšlení a porozumění systému.
V tomto duchu také Bill Gates upozornil, že učit se programovat je stále aktuální: přirovnává to k učení se násobit, i když to kalkulačka zvládne rychleji.
„Pokud chcete pochopit, jak funguje násobení, musíte si hrát s čísly. Totéž platí pro umělou inteligenci: musíte pochopit její základy, i když vám pomáhá s konkrétními úkoly“.
Jared Friedman (Y Combinator) zase uvádí zdrcující argument:
„Měli byste se dál učit programovat, protože učení se programování vás doslova dělá chytřejšími.“
Ve středním proudu je ctnost?
Guillermo Rauch, generální ředitel společnosti Vercel, nabízí pohled uprostřed: tvrdí, že mnoho programátorských úkolů se mění na jednoduché „překladové“ procesy – od nápadů nebo návrhů ke kódu – a že právě ty jsou nejvhodnější k automatizaci. Nicméně, „pochopení toho, jak věci fungují pod kapotou, zůstává klíčové.“
Podle Raucha může být hluboká znalost některých technických konceptů méně nutná, ale symbolické a strukturální znalosti budou i nadále klíčové pro správné řízení AI a dosažení požadovaných výsledků.
Které dovednosti tedy umělá inteligence nahradí (a které ne)?
V tomto novém paradigmatu nejsou ohroženy všechny dovednosti. Ty mechaničtější a opakující se – jako je implementace designu v HTML a CSS nebo konfigurace základního rozhraní REST API – může AI efektivně vykonávat již nyní. Ale porozumění problémům, návrh produktu, uživatelská zkušenost a etika automatizovaných systémů stále potřebují lidský zásah.
Amjad Masad, generální ředitel společnosti Replit, to shrnuje: „Naučte se přemýšlet, rozebírat problémy, jasně komunikovat. Neučte se kód pro kód samotný.“
Debata o tom, zda se „musíte učit kódovat“, už nemá jedinou odpověď: záleží na tom, co si pod pojmem „kód“ představujeme a jakou roli chceme v automatizovaném světě hrát.
A co dělat, pokud začínáte svou kariéru v technologiích?
Ačkoli umělá inteligence automatizuje mnoho úkolů, jednu věc (alespoň prozatím) automatizovat nedokáže: lidskou intuici, kreativitu a etický úsudek. Umělá inteligence umí psát kód, ale stále potřebuje člověka, který jí řekne, co má vytvořit, proč a pro koho.
Proto se mnoho vedoucích pracovníků shoduje, že učení se kódu může být stále cenné jako součást strukturovaného, kreativního myšlení, i když většina výsledného kódu již není vytvářena lidskou prací.
Možná tedy nejde o to přestat programovat, ale naučit se myslet jako inženýr – aniž bychom napsali jediný řádek kódu. Rada pro ty, kteří dnes začínají svou kariéru v oblasti technologií, tedy zní:
- Naučte se používat umělou inteligenci jako kopilota: už to není „plus“, je to standard.
- Neučte se nazpaměť, ale rozumějte: už nemusíte znát nazpaměť, jak funguje smyčka „for“, ale musíte vědět, kdy je to nutné a proč.
- Upřednostněte řešení problémů před syntaxí.
- Doplňte své vzdělání o měkké dovednosti: komunikaci, kritické myšlení, design a digitální etiku.