Nejvíce stresovaní jsou lidé mladší 35 let, generace Z a mladí mileniálové. Ocitli se v pracovním systému, kde je mnoho jejich vrstevníků vystresovanějších než kdykoli předtím.
Globální zpráva společnosti Gallup z roku 2025, která v každé ze 160 zemí zkoumala v průměru 1 000 pracovníků, analyzovala situaci zaměstnanců na jejich pracovištích. Výsledky ukazují, že úroveň stresu mezi pracovníky zůstává na rekordní úrovni posledních let.
Gallup tuto problematiku zkoumá již řadu let a čísla jsou vypovídající: v roce 2009 přiznalo 31 % lidí, že pociťují stres. Dnes se toto procento zvýšilo na 40 %. Konkrétně byla položena otázka, zda před průzkumem pociťovali stres po mnoho hodin denně.
Od let 2021 a 2022, což byly rekordní roky (44 % lidí uvedlo, že pociťuje mnoho hodin denně stres), toto číslo mírně pokleslo, ale nedosáhli jsme úrovně před pandemií, která byla pod těmito čísly. Později se podíváme na situaci v Evropě, ale globálně máme k dispozici graf, který ukazuje, že v roce 2009 bylo 31 % lidí, kteří uvedli, že jsou ve stresu, a toto číslo se zvyšuje.
Není to však poprvé, co odborníci na pracoviště varují, že „dnešní vztah k práci je nezdravý“, což podle nich vede k rekordní úrovni stresu.
Stres v Evropě a u generace Z
Pokud se podíváme na situaci v Evropě, zjistíme, že tento pocit má 38 % lidí a je vyšší mezi odborníky mladšími 35 let (generace Z a mladí mileniálové) než mezi staršími. To odpovídá jiným studiím, které jsme sdíleli a kde vidíme, že stresem v zaměstnání nejvíce trpí mladí lidé.
Překvapivé je také to, že v Evropě není velký rozdíl mezi stresem, který pociťuje manažer firmy, a stresem, který pociťují jeho zaměstnanci (rozdíl je pouze dvoubodový).
Stres na pracovišti ovlivňuje nejen duševní zdraví, ale má také významný dopad na zdraví fyzické. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) může stres spojený s prací přispívat ke zdravotním problémům, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, muskuloskeletální poruchy a psychické problémy včetně depresí a úzkostí. To podtrhuje význam řešení stresu na pracovišti nejen pro zlepšení pohody zaměstnanců, ale také pro snížení nákladů na zdravotní péči a zvýšení celkové produktivity.
Stres a neangažovanost
Nyní se nabízí otázka: co způsobuje, že se lidé takto cítí? Ve zprávě společnosti Gallup o stavu v roce 2024, která byla dnes představena, nejvíce vyniká zásadní nedostatek angažovanosti pracovníků, a to celosvětově, ve vztahu k jejich zaměstnavatelům.
V této souvislosti již sama výzkumná společnost vysvětlila, když hovořila o pracovním vyhoření, že „angažovanost (zaměstnavatelů vůči pracovníkům) má 3,8krát větší vliv na stres zaměstnanců než pracovní prostředí“. A že angažovanost v průběhu let výrazně klesá.
V Latinské Americe je stres nad celosvětovým průměrem. Konkrétně téměř polovina zaměstnanců v tomto regionu uvedla, že před průzkumem pociťovala stres po mnoho hodin denně.
V jiných zprávách a analýzách jsme viděli, že v Latinské Americe se nacházejí některé ze zemí, kde lidé pracují nejdéle týdně, a že to nezvyšuje produktivitu, spíše naopak, přestože firmy trvají na tom, aby lidé zůstávali v kancelářích a na pracovištích dlouhé hodiny.
V tomto regionu, kde lidé pociťují velký stres, také přiznávají, že jsou se svými společnostmi neangažovaní: téměř 6 z 10 uvádí, že nejsou se svým zaměstnavatelem nijak angažováni, a 1 z 10 tvrdí, že jsou od svých společností zcela odtrženi.
Mnoha lidem se nedaří ani v osobním životě
Na druhou stranu, podíváme-li se na to, jak se lidé cítí ve svém osobním životě, je mnohem více lidí, kteří mají pocit, že se jim v každodenním životě nedaří, bojují s problémy, než těch, kteří tvrdí, že se jim daří. V celosvětovém měřítku má 58 % lidí pocit, že se jim nedaří, zatímco pouhých 33 % lidí vidí, že ve svém životě dělají pokroky.
V Evropě jsou čísla lepší: 47 % lidí se považuje za prosperující, ale 46 % tvrdí, že se jim daří. Kromě toho 5 % lidí označuje svůj osobní život za utrpení.
Ačkoli v pandemických letech (2020 a 2021) byla situace výrazně horší, jak je patrné ze zprávy, v průběhu let zůstává velmi podobná a již více než deset let je téměř polovina obyvatel nespokojena se svým osobním životem a nemá pocit, že se jim daří.
Téměř dva z deseti lidí v Evropě uvedli, že se před průzkumem cítili po velkou část dne smutní, a celosvětově toto číslo stoupá. Přibližně 12 % lidí v Evropě tvrdí, že se cítí osamělí, a celosvětově tento podíl stoupá na 22 %.
Práce v kanceláři vs. práce na dálku
Ačkoli Gallup při této příležitosti hlouběji neanalyzoval, zda příčina stresu může spočívat v tom, kde lidé pracují (v kanceláři nebo doma, v době, kdy je tolik lidí nuceno vrátit se do kanceláře), ukázal procento pracovníků, kteří mají možnost pracovat na dálku v jednotlivých regionech, a to lze propojit s ostatními údaji.
Ve svém loňském výzkumu se touto problematikou zabýval hlouběji. Když už mluvíme o pracovním vyhoření, jedním z Gallupových zjištění bylo, že „angažovanost (zaměstnanců) má 3,8krát větší vliv na stres zaměstnanců než pracovní místo“.
Klíčovým zjištěním loňského roku bylo, že mnoho lidí zjistilo, že volno od dojíždění do práce je dobré pro jejich pohodu, protože jim umožňuje trávit čas s rodinou. Jiní uvedli, že se při práci doma nebo mimo kancelář nedokázali soustředit.
V údajích uvedených v dnešní zprávě vidíme, že celosvětově 31 % lidí stále pracuje výhradně na dálku a pouze 19 % musí pracovat v kanceláři bez možnosti plnit své úkoly na dálku. Přibližně 23 % má hybridní systém. A dalších 23 % musí chodit do kanceláře, přestože by své úkoly mohli vykonávat také na dálku (již jsme viděli, že mnoho pracovních úkolů lze vykonávat na dálku, ale firmy to nechtějí).
Ukázalo se, že práce na dálku má pro mnoho pracovníků významné přínosy v oblasti snižování stresu. Podle studie společnosti Owl Labs 77 % pracovníků pracujících na dálku uvádí vyšší produktivitu a lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, což může snížit stres. Existují však také problémy, jako je pocit izolace a obtížné odpojení od práce, které mohou tyto výhody vyvážit, pokud nejsou správně řízeny.