Jestli je v technologickém průmyslu nějaké odvětví, o kterém se hodně mluví, pak je to robotika. Jen v posledních dnech jsme se dozvěděli, že společnost NVIDIA hodlá zvýšit své investice do této oblasti a o totéž se bude snažit i mateřská společnost ChatGPT. Existuje však jeden znepokojivý vývoj, který by mohl vést ke konfliktu stavějícímu lidi proti strojům: potenciální vzpoura těch druhých.
Robotické kosmické lodě zkoumají sluneční soustavu v extrémních prostředích, kterým lidé nemohou odolat. V důsledku toho si mnozí kladou otázku, zda budeme v budoucnu potřebovat lidské astronauty , což je aspekt, k němuž je třeba připočíst frenetický vývoj robotiky a umělé inteligence, což jsou dvě situace, které snižují potřebu vysílat do vesmíru lidi. A to spolu s faktem, že lidské mise jsou mnohem dražší než robotické – vyslání člověka na Mars stojí 100 miliard eur (v přepočtu 2,5 bilionů) oproti 2,7 miliardy eur (v přepočtu 67,8 miliard korun) za misi Rover Perseverance– dodává této úvaze ještě větší váhu.
Související článek
Soukromé cesty do vesmíru jsou dobrodružstvím, které financují bohaté elity
Podle lorda Martina Reese, britského královského astronoma, vývoj technologií dramaticky snižuje potřebu vysílat lidi do vesmíru. Tvrdí, že cesty člověka do vesmíru by měly smysl pouze jako soukromé dobrodružství financované bohatými elitami. To spolu se skutečností, že roboti mohou při vesmírných misích cestovat dále a plnit více úkolů než lidé, znamená, že jejich potenciál bude v důsledku pokroku v oborech, jako je umělá inteligence, nadále růst.
Astronauti však provádějí cenné experimenty v orbitálních laboratořích, jako je Mezinárodní vesmírná stanice, což je něco, co doplňuje robotický průzkum. Z tohoto důvodu mnozí vědci obhajují kombinaci lidí a robotů při misích, protože humanoidní roboti a asistenti s umělou inteligencí by mohli vykonávat opakující se úkoly, jako je například údržba solárních panelů. Ať tak či onak, budoucí vzestup robotiky vyvolává obrovský zájem o možnosti a růst tohoto odvětví.