Text Darwin mezi stroji odráží některé obavy spojené s nástupem umělé inteligence.
Neexistuje jediný technologický aspekt, který by mohl z hlediska popularity konkurovat umělé inteligenci. Vliv tohoto aspektu je tedy tak velký, že například díky umělé inteligenci s avatary Wii způsobil svou spoušť na televizních právech. V souvislosti s těmito nástroji však panují masivní obavy, neboť některé studie tvrdí, že jsou schopny produkovat spoustu zavádějících údajů, které bohužel prodávají jako skutečné. A překvapivě objevili dopis publikovaný před 161 lety, který se zabývá některými dnešními obavami z AI.
Angličan Samuel Butler v roce 1863 publikoval pod pseudonymem Cellarius dopis s názvem Darwin mezi stroji. V něm aplikoval Darwinovy myšlenky evoluce na vývoj strojů a navrhl, že by se mohly vyvinout nejen k rozvoji sebeuvědomění, ale také k nahrazení člověka jako dominantního druhu. Ve skutečnosti Butler předpověděl, že lidé se stanou závislými a nakonec podřízenými strojům, čímž se z pečovatelů stanou dominanty.
Mnoho podobností se současnými obavami
Butler tedy ve svém dopise obhajoval „válku na život a na smrt proti strojům“ a vyzýval ke zničení všech technologií, aby se zabránilo budoucnosti závislosti a nadvlády. V jeho době byly nejvyspělejší technologií mechanické kalkulačky a hodiny, proto hovoříme o strachu, který vznikl mnoho desetiletí před moderní výpočetní technikou. Dále zdůrazňoval, že stroje mají „žánry a podžánry“, protože se dokázaly vyvíjet do menších, sofistikovanějších forem.
Butlerova varování se tak stala jedním z hlavních strachů dneška. Jako příklad bychom mohli uvést hlavní obavy jednoho z tvůrců ChatGPT, ale není jediný, kdo narážel na možnou vzpouru strojů. Je překvapivé, že Butlerův text vznikl v primitivním kontextu o technologiích, ale dokázal předjímat velkou část obav mnoha dnešních lidí.