Ačkoli čínské energetické ambice často symbolizuje kolosální přehrada Tři soutěsky, dále proti proudu řeky Jinsha leží další inženýrský zázrak, který je připraven nově definovat vodní energii: vodní elektrárna Xiluodu.
Přehrada Xiluodu, která je vysoká 285,5 metrů a překlenuje hranici mezi provinciemi S‘-čchuan a Jün-nan, je víc než jen přehradní nádrž, je důkazem čínského odhodlání vyrábět energii chytřeji a udržitelněji a využívat surovou sílu přírody.
Velkolepý projekt Xiluodu
S kapacitou nádrže 12,67 miliardy metrů krychlových (přibližně 12 bilionů litrů) a roční výrobou elektřiny 57,12 miliardy kWh je vodní elektrárna Xiluodu jedním z největších hydroenergetických počinů, jaké kdy byly realizovány. Byla navržena nejen pro výrobu elektřiny, ale také pro protipovodňovou ochranu, zadržování sedimentů a zlepšení plavby.
Čísla, která stojí za projektem Xiluodu, jsou téměř mýtická. Díky 18 mohutným turbínám, z nichž každá má výkon 770 000 kW, dosahuje celkový instalovaný výkon Xiluodu úctyhodných 13 860 MW, což z něj činí druhou největší vodní elektrárnu v Číně a třetí největší na světě.
Související článek
Další specifikace
Zatímco v Americe vzbudila mikrohydropower vlnu příslibů nekonečné energie v domácnosti, o vodní elektrárně Xiluodu se mluví jako o projektu, který dodává čistou, obnovitelnou energii milionům domácností. Hraje klíčovou roli v čínské strategii přenosu energie „ze západu na východ“.
Xiluodu dam: claiming the number two spit in China#civil #civilengineer #civilengineering #engineer #engineering pic.twitter.com/62iT4GFMOq
— civil engineering ce (@civilengCE) May 28, 2021
Tuto strategii podporují dvě vysokonapěťová stejnosměrná přenosová vedení (HVDC) – jedno sahá 1 680 km do Če-ťiangu a druhé 1 286 km do Kuang-tungu. Společně mohou přenést přibližně 14,4 GW energie do ekonomických center Číny, což zvyšuje energetickou bezpečnost země a pomáhá vyrovnávat energetické rozdíly mezi západními regiony bohatými na zdroje a pobřežními provinciemi s vysokou poptávkou.
Výstavba vodní elektrárny Xiluodu byla zahájena přibližně v roce 2007. Ústředním bodem elektrárny je betonová přehrada s dvojitým obloukem – třetí nejvyšší v Číně. Za ní se nachází 200 km dlouhá a až 700 metrů široká nádrž, která zaplavuje více než 3 000 hektarů půdy. Tento pozoruhodný inženýrský počin přišel na vysokou cenu téměř 10 miliard dolarů (220 miliard korun), ale slibuje značnou ekonomickou a ekologickou návratnost.
Chlouba čínské technologie
Přehrada Xiluodu slouží i jinému účelu než jen výrobě energie. S protipovodňovou kapacitou 4,65 miliardy metrů krychlových zajišťuje zvýšenou odolnost proti povodním pro velká města ležící níže po proudu, jako jsou Yibin, Chongqing a Luzhou. Standardy protipovodňové ochrany v těchto městech byly zvýšeny z odolnosti „jednou za 20 let“ na odolnost „jednou za 100 let“, čímž se projekt Xiluodu stal kritickou součástí systému řízení povodní na řece Jang-c‘-ťiang, zejména v souvislosti se sílící změnou klimatu.
Projekt je také motorem technologických inovací. Jeho pět masivních stavidel, včetně nejtěžšího 1 600 tunového stavidla na světě, může vypouštět vodu rychlostí blížící se 50 m/s, což zajišťuje stabilitu země.
Sociální a environmentální dopady
Projekt Xiluodu je sice pro Čínu triumfem, ale nese s sebou značné lidské a environmentální náklady. Kvůli výstavbě přehrady bylo vysídleno přibližně 180 000 lidí, většinou z venkovských oblastí. Napuštění nádrže v roce 2013 navíc způsobilo, že hladina vody stoupla o 100 metrů za pouhých 51 dní, což vedlo k ekologickým poruchám a drasticky nízké hladině vody v oblastech po proudu, jako je Luzhou.
Ačkoli přehrada Xiluodu nemá celosvětové renomé přehrady Tři soutěsky, je stejně významná. Díky svému obrovskému rozsahu, multifunkčnímu účelu a strategické poloze pomáhá napájet druhou největší ekonomiku světa čistou, obnovitelnou energií, a to po jednom bilionu litrů. Čína možná drží v rukou svatý grál energie, protože většina její obnovitelné energie pochází z vodních elektráren.