Kesslerův syndrom: Fenomén, který děsí vědce z celého světa

Kesslerův syndrom je jev, který v roce 1978 popsal astrofyzik Donald J. Kessler. Jedná se o jev, při kterém na oběžné dráze přibývá kosmického odpadu, což způsobuje postupné zmenšování využitelného prostoru.“

Každá srážka satelitů vygeneruje určité množství kosmického smetí a vesmírného odpadu přibývá. Jestliže trosky narazí do ostatních objektů, vzniknou další úlomky a tento proces se stále opakuje. Podle vědce NASA může nastat okamžik, kdy rakety nebudou moci vyletět na zemskou oběžnou dráhu, aniž by byly zasaženy kosmickým smetím.

Postoj Evropské kosmické agentury

ESA odhaduje existenci více než třiceti tisíc objektů větších než tenisový míček a 130 milionů menších úlomků. Malé úlomky jsou velmi nebezpečné. Namátkou trosky z družice Ikar 39L měřící pod deset centimetrů letí rychlostí cca 27 358 km/h. Vesmírné úlomky mohou poškodit či ničit satelity, vesmírné rakety nebo v extrémních případech mohou ohrozit i astronauty.

Profesor inovací a odborník na vesmírný odpad z Univerzity v Buffalu John L. Crassidis varuje, že se „Kesslerův syndrom uskuteční“. Podle amerického vesmírného velení se satelit 33e rozdrobil na asi 20 kusů, co je příčinou rozpadu, není jasné. Tento fakt vyvolal obavy z hromadění kosmického smetí na oběžné dráze Země.

Související článek

NASA hledá inspiraci v Hvězdných válkách i Duně, klíč k nalezení života ve vesmíru však spočívá v obřím omylu

• Karel Smělý

Při vědomí toho, do jaké míry je vše, co vidíme ve sci-fi, obvykle lež nebo má vědecký základ velmi zaměřený na jejich zájmy, se zdá neuvěřitelné, že se na něj NASA spoléhá, aby pokročila ve zkoumání vesmíru. Ještě neskutečnější je, že díky planetám ze ság, jako jsou Hvězdné války nebo Duna, nyní víme více o tzv. obyvatelných zónách našeho vesmíru.

Technologický ředitel Bill Therien uvedl, že úlomky, které sledují, jsou různé velikosti. Od malých velikostí téměř softbalového míčku po větší až po velikost dveří auta. Většina objektů dosahuje menších rozměrů, což způsobuje komplikace při důsledném pozorování všech úlomků.

Nespočet srážek i zahlcení v oběžné dráze

Od roku 1957 uspořádaných vesmírných letů se uskutečnilo více než 650 rozpadů, explozí a srážek včetně ztrát satelitů v důsledku náhodných kolizí či cíleného zničení během protiraketové obrany. V současné době obíhá kolem planety více než 10 000 aktivních satelitů. Širokopásmová síť Starlink plánuje vypuštění přes 40 000 satelitů, společnosti SpaceX i Amazon potřebují také velké číslo satelitů pro své orbitální projekty, které prosazují.

Zahlcení v oběžné dráze je riskantní nejen pro astronauty, ale také pro satelity a technologie, které se používají každý den. Například GPS nástroje, vysokorychlostní internet a televize. Pokud se satelity srazí nebo budou v offline režimu a náhradní družice nebude moct být vyslána kvůli přeplněnému prostoru, rozhodující služby selžou. A řetězová reakce kolizí může mít vážné dopady na každodenní život na Zemi. Podle CNN by ztráta satelitů způsobila masivní výpadky internetu a přestaly by fungovat telefonní sítě.

Potřeba mezinárodní spolupráce

Experti poukazují na nutnost mezinárodní spolupráce pro stanovení závazných nařízení ke zmírnění nebezpečí, které představuje kosmické smetí. „Myslím si, že největší obavy vyplývají z nedostatku nařízení. Myslím si, že mít nějaké normy a instrukce, které toto odvětví navrhuje, by velmi pomohlo“, uvedl Dr. Vishnu Reddy, profesor planetárních věd na Univerzitě v Arizoně v Tucsonu.