LG a Samsung jsou prvními průmyslovými giganty, kteří zažalovali indickou vládu kvůli jejím novým opatřením.
Díky svému odhodlání dát elektronickému odpadu druhý život se Indie dostala do čela boje proti plánovanému zastarávání. Díky notebookům, které jsou k dostání již za 100 eur (2.500 korun), se indičtí opraváři snaží zmírnit obrovské množství elektronického odpadu v regionu. Zdá se však, že indické manévry v této oblasti začaly štvát velké technologické společnosti.
Jako první se ozvaly společnosti LG a Samsung, dva asijští giganti, kteří zažalovali indickou vládu. Podle amerického portálu žaloba přímo souvisí s její novou cenovou politikou pro zpracovatele elektronického odpadu, která vyžaduje minimální platbu 22 rupií (5,6 korun) za kilogram. Společnosti LG i Samsung tvrdí, že to trojnásobně zvyšuje jejich náklady a ovlivňuje tak jejich finance, indická vláda je však jiného názoru.
Související článek
Nejsou jediní, kdo podal žalobu
Indie, která kdysi snila o vedoucí pozici v technologickém průmyslu, schvaluje několik opatření, která nakonec naštvala některé z největších společností v tomto odvětví. Podle vlády je záměrem těchto opatření motivovat formální hráče i zvýšit investice do recyklace, protože země je třetím největším producentem elektronického odpadu na světě. Přesto recykluje pouze 43 % a v přímém důsledku by přijala opatření, které by mělo dopad na velké technologické společnosti.
Exclusive: LG, Samsung sue Indian government over electronic-waste pricing policy https://t.co/A8EnTn582i pic.twitter.com/IKlz2PCPX3
— Reuters (@Reuters) April 21, 2025
Podle společnosti LG se tímto přístupem vlády nedosáhne cílů v oblasti životního prostředí, k čemuž je třeba přidat názor společnosti Samsung, neboť jihokorejská firma se domnívá, že cenová regulace životní prostředí nechrání. Nejsou sami, kdo asijskou vládu žalují: žalobu podal i další gigant v tomto odvětví, společnost Blue Star, která se odvolává na rostoucí náklady na splnění normy. Jiné společnosti, jako například Johnson Controls-Hitachi, ji však začaly bez zjevného vysvětlení stahovat, což mnozí spojují s možnými dohodami o zmírnění situace.
Globální kontext elektronického odpadu
Problém elektronického odpadu není v Indii ojedinělý. V celosvětovém měřítku vzniká ročně více než 50 milionů tun elektronického odpadu a očekává se, že toto číslo poroste o 8 % ročně. Při nesprávném nakládání s tímto odpadem se mohou do životního prostředí uvolňovat toxické látky, které ovlivňují lidské zdraví i ekosystémy. Země po celém světě proto zavádějí politiky, které mají zlepšit recyklaci a opětovné využití těchto materiálů.
V Evropě například směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) stanoví jasné cíle pro sběr a recyklaci OEEZ. Mezitím ve Spojených státech, ačkoli neexistuje žádná zvláštní federální legislativa, několik států zavedlo vlastní zákony, které se tímto problémem zabývají.
Indie, jako jeden z největších producentů elektronického odpadu, hraje v celosvětovém boji proti tomuto problému zásadní roli. Cílem nové cenové politiky je nejen snížit množství elektronického odpadu, ale také podpořit oběhové hospodářství, v němž jsou materiály znovu efektivně využívány a recyklovány.
Závěrem lze říci, že ačkoli technologičtí giganti, jako jsou společnosti LG a Samsung, čelí v důsledku těchto nařízení finančním problémům, dlouhodobým cílem je vytvořit udržitelnější systém, který bude prospěšný jak pro životní prostředí, tak pro globální ekonomiku.