Několik let po „Qatargate“ je přibližně 15 poslanců Evropského parlamentu podezřelých, že po zprostředkování společností Huawei hlasovali ve prospěch čínských zájmů.
Brusel se dnes stal epicentrem nového korupčního skandálu, do něhož jsou zapleteni poslanci Evropského parlamentu a čínská technologická nadnárodní společnost Huawei.
Belgická policie před několika hodinami provedla razii v kancelářích a domech spojených s touto společností v rámci operace připomínající kauzu „Qatargate“ z roku 2022: indicie naznačují, že společnost Huawei mohla platit úplatky poslancům Evropského parlamentu, aby ovlivnila rozhodování v EU.
Související článek
Probíhající vyšetřování
V rámci takzvané operace „Generace“ (vyšetřující údajné úplatkářství, padělání dokumentů, praní špinavých peněz a organizování trestné činnosti) prohledala belgická policie 21 nemovitostí v Portugalsku a v belgických regionech Brusel, Vlámsko a Valonsko. Kromě toho byly zapečetěny dvě kanceláře v Evropském parlamentu spojené s asistenty poslanců podezřelými z účasti na tomto systému.
Podle zdrojů blízkých vyšetřování je v centru vyšetřování údajně asi 15 bývalých i současných poslanců Evropského parlamentu. Pokud by se ukázalo, že je nutné postupovat proti stávajícím poslancům, bylo by nutné požádat o zbavení jejich poslanecké imunity (belgická justice však dosud žádnou takovou žádost nepodala).
https://twitter.com/visegrad24/status/1900234208423141704
Vyšetřování naznačuje, že společnost Huawei využívala své lobbisty k ovlivňování právních předpisů EU prostřednictvím úplatků, které zahrnovaly vstupenky na exkluzivní sportovní akce, luxusní cesty do Číny a hotovost. Podle vyšetřovatelů mohla část těchto plateb směřovat přes portugalskou společnost.
Vazby na Huawei i na Peking
Jedním z hlavních podezřelých je Valerio Ottati, italsko-belgický lobbista, který do společnosti Huawei nastoupil v roce 2019, tedy v době, kdy společnost zintenzivňovala svou činnost v oblasti politického vlivu v Evropě v reakci na tlak USA, které chtěly vetovat její zařízení 5G.
Ottati, který předtím pracoval jako asistent dvou italských europoslanců (jednoho z evropské socialistické skupiny, druhého z lidové strany) ve výborech týkajících se politiky vůči Číně, mohl hrát klíčovou roli ve vlivové strategii společnosti.
Společnost Huawei byla předmětem vyšetřování belgických zpravodajských služeb, které varovaly, že společnost může v Evropě působit jako prostředník čínské vlády.
Podle uniklých dokumentů a výpovědí bývalých zaměstnanců společnosti Huawei společnost údajně v posledních letech posílila svou soudržnost se zájmy Pekingu, zejména po zatčení Meng Wan-čou, finanční ředitelky společnosti Huawei a dcery jejího zakladatele v roce 2018.
Mluvčí společnosti Huawei v reakci na obvinění uvedl, že společnost „analyzuje situaci“ a zopakoval, že je odhodlána dodržovat zákony a předpisy ve všech regionech, kde působí.
(Geo)politické důsledky
Zpráva vyvolala pobouření v Evropském parlamentu. Manon Aubryová, spolupředsedkyně levicové skupiny v Parlamentu, uvedla, že „obvinění jsou mimořádně závažná a odhalují selhání evropských institucí při zajišťování integrity jejich představitelů“. Bart Groothuis, liberální poslanec Evropského parlamentu, požadoval důraznou reakci předsedkyně EP Roberty Metsolaové a uvedl, že „důvěryhodnost naší instituce je ohrožena“.
Na geopolitické úrovni by vyšetřování mohlo mít významný dopad na vztahy mezi EU a Čínou. Evropská komise již dříve varovala před bezpečnostními riziky spojenými se společností Huawei a jejím údajným napojením na čínskou vládu: mluvčí Komise Thomas Regnier zdůraznil, že „Huawei představuje vyšší riziko ve srovnání s ostatními poskytovateli 5G“, a vyzval členské státy, aby omezily její přístup do evropských telekomunikačních sítí.
Podobnost se skandálem Qatargate
Případ „Generation“ vykazuje podobnost s korupčním skandálem „Qatargate“, který vypukl v roce 2022 a týkal se poslanců Evropského parlamentu, kteří údajně brali úplatky od Kataru a Maroka za prosazování zájmů těchto zemí v Bruselu.
Při té příležitosti byly v domech některých zákonodárců nalezeny tašky s penězi a řecká europoslankyně Eva Kailiová byla jednou z hlavních obviněných. Srovnání s „Qatargate“ vyvolalo obavy ohledně zranitelnosti Evropského parlamentu vůči zahraničnímu vlivu.
Skandál znovu rozvířil debatu o potřebě posílit etické normy a normy transparentnosti v EU. Nicholas Aiossa, ředitel organizace Transparency International, kritizoval nedostatek účinných opatření v souvislosti s aférou „Qatargate“ a zdůraznil, že:
„Dokud nebudou existovat pravidla, která by bránila přijímání darů, placeným cestám a lukrativním vedlejším zakázkám pro poslance Evropského parlamentu, bude vždy existovat riziko korupce.“