Vědeckofantastické filmy jsou zdrojem inspirace i varování, oknem do toho, čím bychom se mohli chtít nebo čeho se obáváme. Od cestování vesmírem po paralelní vesmíry – věda a fikce se neustále prolínají a myšlenky, které se objevují na filmovém plátně nebo v literatuře, často slouží vědcům jako podnět ke zkoumání tak odvážných teorií, jako je existence civilizací na Zemi před tou naší.
Pravděpodobně, že dnes je to ještě patrnější, protože teprve před dvěma lety se objevila umělá inteligence, což je něco, co si vizionáři jako Asimov představovali už před 70 lety.
V roce 2018 publikoval tým vědců z Cambridgeské univerzity práci, v níž se odráží silurská hypotéza, která původně zazněla v legendárním britském sci-fi seriálu Doctor Who. Tato „silurská hypotéza“ nastoluje otázku, zda mohla před lidmi existovat jiná průmyslová civilizace a zda bychom ji v případě existence jejích stop byli schopni odhalit pomocí vědeckých metod, které máme k dispozici.
Co když jsme nebyli první?
Výzkumníci z Cambridge samozřejmě netvrdí, že existovala jiná civilizace než ta naše. To, co dělají, je zkoumání možností a zjišťování, do jaké míry bychom mohli najít nějaké důkazy, kdyby se něco takového stalo. Koneckonců, mluvit o silurské hypotéze není nic jiného než analyzovat zachování stop, které by bylo možné nalézt v geologickém měřítku, a předkládat scénáře, které sice mohou znít jako sci-fi, ale pomáhají nám lépe pochopit mechanismy, jimiž se řídí historie naší planety. Na Zemi máme k dispozici údaje z doby před miliony let, ale čím více se vzdalujeme od současnosti, tím obtížnější je brát je jako skutečně spolehlivé.
Jedním z bodů, které uvádějí, je, že pokud před desítkami milionů let existovala vysoce vyspělá kultura, její geologický dopad mohl být velmi malý. Pokud by se totiž jednalo o udržitelnou a k životnímu prostředí šetrnou společnost: stopy po průmyslu, rozsáhlé výstavbě a rozsáhlém znečištění by byly menší, takže by bylo obtížnější je dnes odhalit. Viděno v tomto světle to s námi budoucí civilizace budou mít snadné.
Dalším ukazatelem, který by po sobě tyto předpokládané civilizace mohly zanechat, by mohlo být využívání zdrojů energie, jako je geotermální energie nebo ropa. Tyto činnosti by změnily půdu a podloží způsobem, který by byl zjistitelný i po milionech let. V geologii se roky vždy měří v tak velkém množství. Vědci si však také kladou otázku, zda se takové stopy mohou snadno udržet v geologickém záznamu po dobu desítek milionů let.
Pohled na současnost, minulost a budoucnost
Vědeckofantastická literatura tu někdy není jen proto, aby nás pobavila, ale aby nám otevřela mysl scénářům, o kterých bychom bez ní ani neuvažovali. Navíc nám může poskytnout velmi zajímavé informace, a to i o našem vlastním vymírání.
Proto tento směr výzkumu není ani tak hledáním definitivních odpovědí, ale způsobem, jak si klást nové otázky. Je to cvičení, které pro nás může být velmi cenné, a to jak pro lepší pochopení toho, jak se důkazy na Zemi formují a degradují, tak pro projekci možných budoucností nebo pro pochopení toho, do jaké míry je možné, aby lidstvo zanechalo stopu pro další generace.
V současné době je jediným jasným příkladem průmyslové civilizace na Zemi ta naše, a ta trvala jen asi 300 let. Ve srovnání s obrovskou délkou existence planety je to směšně krátká doba. Vyvstává tedy velká otázka: kdyby před miliony let existovala technologicky schopná mimozemská civilizace, opravdu bychom našli důkazy o její existenci? Fosilní a geologický záznam, který máme k dispozici, je omezený a ne vše se zachovalo stejně.