Vlády jiných zemí, například Ruska a Čínské lidové republiky, již v posledních letech přistoupily k regulaci a stíhání platforem VPN. Čeká podobný osud i Evropu?
Digitální soukromí je nyní pro miliony lidí prioritou, a proto se VPN a koncové šifrování staly pro uživatele nezbytnými nástroji. A čím zásadnější jsou pro výkon našich práv na internetu, tím více jsou zpochybňovány veřejnými institucemi, například Evropskou unií. Nedávná zpráva skupiny odborníků svolaná Radou EU totiž prohlásila VPN za „klíčovou výzvu“ pro vyšetřování v oblasti prosazování práva. VPN totiž ztěžují sledování online aktivit, což komplikuje práci orgánů činných v trestním řízení při snaze sledovat nezákonné činnosti.
Proč VPN vzbuzuje u evropských úřadů obavy
VPN (virtuální privátní sítě) umožňují uživatelům skrýt svou IP adresu a zašifrovat internetové připojení, čímž zajišťují anonymitu a ztěžují sledování online aktivit a také usnadňují obcházení blokád nařízených soudní nebo správní iniciativou. Kromě toho jsou sítě VPN důležitým nástrojem pro osoby žijící v zemích s omezením internetu, protože jim umožňují přístup k necenzurovaným informacím.
Prolomení šifrování, přístup k metadatům
Za hlavní technickou překážku bylo označeno také end-to-end šifrování, které brání v přístupu k obsahu zpráv i samotným poskytovatelům služeb. Není to poprvé, co EU navrhuje opatření k oslabení tohoto šifrování: v roce 2024 byl učiněn pokus o přijetí legislativy, která by umožnila zavést do šifrování zadní vrátka. Tento krok byl široce kritizován bezpečnostními experty, kteří tvrdí, že jakákoli slabá místa zavedená do šifrování by mohla být zneužita záškodníky. Odborníci na kybernetickou bezpečnost, jako například generální ředitel společnosti Proton Andy Yen, varovali, že vytvoření zadních vrátek v šifrovaných systémech je technicky neproveditelné, aniž by byla ohrožena bezpečnost všech uživatelů:
„Šifrování je matematické: buď funguje, nebo ne.“
https://twitter.com/ill_Skill_XRP/status/1906720143255675020
Kromě šifrovaného obsahu se pro evropské zákonodárce stává prioritou přístup k metadatům, jako je identita odesílatele a příjemce, čas a místo komunikace. VPN tento přístup ztěžují tím, že skrývají skutečnou IP adresu uživatele, což je klíčová informace při vyšetřování ze strany orgánů činných v trestním řízení. Metadata sice neobsahují obsah komunikace, ale mohou poskytnout podrobnou mapu aktivit dané osoby.
V tomto ohledu odborníci z EU navrhují prosazovat harmonizované právní předpisy, které by poskytovatelům služeb ukládaly povinnost uchovávat určitá metadata po minimální dobu, ačkoli by to bylo v rozporu se zásadami mnoha služeb VPN bez protokolů, jejichž model je založen právě na neukládání žádných informací o uživateli. To vyvolává dilema, jak vyvážit soukromí jednotlivců s potřebami národní bezpečnosti.
Inspirace u čínské cenzury
Generální ředitel společnosti Mullvad VPN Jan Jonsson varuje, že návrhy Rady EU by mohly vést k formě masového sledování, kdy budou každodenní digitální zařízení od počátku navržena tak, aby umožňovala legální sledování ze strany státu:
„Znamenalo by to, že by obyvatelé Evropy nosili v kapse státního špeha“.
Na druhou stranu jsme jen před více než týdnem tvrdili, že „čínský model digitální cenzury“ (který tvrdě stíhá VPN) „má vliv i za hranicemi, a to dokonce [mezi] západními demokraciemi“.
Jasné je, že Evropská unie směřuje k intervencionističtějšímu přístupu k digitálnímu soukromí. Zaměření na VPN je pouze logickým pokračováním debaty, která již probíhá kolem šifrování a svobody projevu. Tento trend odráží rostoucí obavy o národní bezpečnost a kontrolu toku informací v digitálním věku.
V druhé souvislosti připomeňme, že je to jen několik měsíců, co Brazílie ve snaze cenzurovat X uvalila finanční sankce na uživatele, kteří se uchýlili k platformám VPN, aby obešli blokádu, jež bránila přístupu na tuto sociální síť. Taková opatření vyvolávají otázky o hranicích vládní regulace v digitální sféře.